Na vlnách hvězdného větru a dramatická výprava cestovatele Emila Holuba do země Mašukulumbů

27. únor 2022

Na vlnách hvězdného větru (4:32) – Procházka březnovou oblohou (20:22) – Život a cesty Emila Holuba. 2. část – Do země Mašukulumbů (25:32)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že se na našem území podařilo zmapovat už 24 vlčích teritorií, z nichž 18 obývají celé vlčí smečky, povíme si také o vlcích Spojených států amerických, kterým byl rozhodnutím soudu vrácen status federálně chráněných živočichů a nakonec i o šimpanzích z afrického Gabonu, kteří používají k dezinfekci otevřených ran rozdrcený hmyz zatím neznámého druhu; zmíníme se také o úspěchu brněnské společnosti SAB Aerospace, která bude pro Evropskou kosmickou agenturu vyrábět speciální zařízení k vypouštění družic do vesmíru a zamyslíme se nad dalšími plány Elona Muska a jeho společnosti SpaceX, zejména co se týče vesmírné lodi Starship, určené k letům k Měsíci a možná i k Marsu.

Na vlnách hvězdného větru

Červený trpaslík s hypotetickou exoplanetou

Ačkoliv platí rozšířený názor, že hvězdy včetně našeho Slunce jsou jen koule žhavých plynů, tyto koule mají svůj viditelný povrch a nad ním hvězdnou atmosféru. Viditelnému povrchu Slunce i jakékoliv jiné hvězdy se říká fotosféra. Právě v ní se případně tvoří skvrny, právě z ní jsou vyvrhovány protuberance – oblaka plazmatu. Hvězdná atmosféra je tenká vrchní slupka, která má v porovnání se samotnou hvězdou sice zanedbatelnou hmotnost, ale nezanedbatelný význam. Každá informace z hvězdy prochází skrze ni, a je touto atmosférou ovlivněna. Proto se vědci snaží hvězdné atmosféry co nejlépe a co nejdůkladněji zkoumat, jak co se týče jejich struktury, tak i procesů, které se v nich odehrávají. Jde to i na tu velkou dálku, která nás od hvězd dělí.

Sluneční erupce

Atmosféry hvězd se jedna od druhé značně liší, ať už v závislosti na teplotě nebo chemickém složení hvězdy. Díky procesům, které v atmosférách probíhají, vane z hvězd tzv. hvězdný vítr, případně dochází k přetokům hmoty. Co to ale ten hvězdný vítr vlastně je. A čím je urychlován? O tom hovoří Jiří Kubát ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Jak se studuje atmosféra hvězd, když prakticky všechny hvězdy jsou tak daleko, že je i dalekohledem vidíme jen jako zářící body? Jak poznáme, jaké je její složení a jestli z ní vane hvězdný vítr? Odkud pochází data, která se používají pro modelování hvězdných atmosfér a jaká data to jsou?.

Emil Holub: Do země Mašukulumbů

Viktoriiny vodopády na řece Zambezi. Ilustrace z prvního vydání cestopisu Emila Holuba Sedm let v jižní Africe (1880-81)

Celých sedm let strávil při svém prvním pobytu v Africe jeden z nejslavnějších českých cestovatelů Emil Holub. Povídali jsme si o tom před týdnem. V roce 1879 přivezl domů cenné etnografické a přírodovědné záznamy i sbírky. V Africe dokonce pořídil první podrobnou mapu známých Viktoriiných vodopádů na řece Zambezi. Uspořádal výstavu, vydal cestopis a začal chystat novou africkou výpravu, kterou chtěl tentokrát pojmout jako velkou expedici. Neměl malé cíle. Bylo třeba se řádně připravit.

Účesy Mašukulumbů. Ilustrace z prvního vydání cestopisu Emila Holuba Sedm let v jižní Africe (1880-81)

O životě Emila Holuba nám i tentokrát vypráví afrikanistka a bývalá chargé d‘affaires České republiky v Keni a Zimbabwe Marie Imbrová. Ocitáme se ve Vídni na počátku 80. let 19. století, kdy se Emil Holub rozhodl, že na svou druhou výpravu nepojede sám. S manželkou a šesti společníky se na ní vydal na konci roku 1883. Chtěl projít celou Afriku od Kapského města až do Káhiry. Jenže se setkal s bojovnými Mašukulumby.

Spustit audio

Související