Na konferenci Výživa a zdraví v Teplicích vědci řeší, jak lidé žili během pandemie koronaviru

Karolína Dobiášová, která přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, referuje o výsledcích sociologického výzkumu o dopadech pandemie covid-19 na životní styl české populace. Výzkum probíhal ve třech vlnách, loni v srpnu a listopadu, letos v lednu. Sledoval přitom negativní pandemické chování.

„Opravdu se tam ukázalo, že 10 procent populace pilo alkoholu víc než obvykle. U těch nezdravých potravin to bylo 12 procent populace. To pak stouplo na 14 a na 15 procent,“ shrnuje Dobiášová. Pohybové aktivity pak omezila třetina oslovených.

Řada lidí kvůli koronaviru pozitivně upravila svůj životní styl

Výzkum zjišťoval také, jestli lidé berou životní styl jako prevenci proti onemocněním – v tomto případě covidu.

„Velmi mile nás překvapilo, že 40 procent lidí začalo žít v té první vlně koronavirové pandemie zdravěji. Brali to i jako prevenci před těžkým průběhem nemoci. Na podzim už to bylo 51 procent lidí a v lednu 53 procent,“ dodává Karolína Dobiášová.

Podle ní začali lidé kvůli koronaviru víc přemýšlet o souvislostech svého chování a zdraví i o zdravé výživě, která má na rozvoj člověka velký vliv. Správnou výživou lze totiž posílit imunitu a účinně předcházet chorobám.

„Co způsobilo, že má člověk takový mozek? Strava bohatá na nukleové kyseliny – tedy na maso. Přitom Teprve v roce 1999 je uznán vztah mezi výživou a imunitou. Výživa je důležitý faktor determinující imunitu, zvláště na obou koncích věkového rozmezí – v dětství a ve stáří,“ shrnul ve svém referátu Petr Šíma z Akademie věd České republiky.