Mokré království. Rašeliniště Jizerských hor a vzpomínka na astronoma Josipa Kleczka
Jizerskohorská rašeliniště (4:28) – Příběhy s trojkou na konci: Stěrače stírají (19:29) – Knihovnička: Náčelník (23:32) – Vzpomínka na astronoma Josipa Kleczka (27:42)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o japonských problémech s medvědy, kteří nemají co jíst a někdy i útočí na lidi, zmíníme se o velké hrozbě v podobě viru ptačí chřipky, která by mohla zcela zdecimovat populace antarktických tučňáků, povíme si, k čemu došli belgičtí vědci při počítačových simulacích nárazu astroidu, který vyhubil dinosaury, uslyšíte o prastarých skalních rytinách, odhalených klesající hladinou brazilské řeky Río Negro a na závěr vám prozradíme, o kolik milionů let je oproti původním předpokladům starší náš věrný souputník Měsíc.
Rašeliniště Jizerských hor
K největším pokladům Jizerských hor patří kromě žulových skal, bukových lesů a roklí s vodopády i rašeliniště – svědkové poslední doby ledové. Neprostupné bažiny, močály a mokřady jsou z velké části ukryté za hradbou neprostupné vegetace, takže k nim návštěvník pronikne jen stěží. Navíc jsou to místa přísně chráněná, kam se vlastně ani nesmí. Některá z rašelinišť si můžete prohlížet z návštěvnických věží, jiná pouze na leteckých snímcích v mapových aplikacích. Případně na fotografiích, pořízených ochránci přírody a přírodovědci, kteří mají k návštěvám příslušná oprávnění.
Proč jsou rašeliniště Jizerských hor tak vzácná, jak jsou přibližně stará, jak vlastně vznikla a čím se od sebe navzájem liší? O tom hovoří botanička a dendroložka Šárka Mazánková, která se na libereckém pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky zabývá mimo jiné právě ochranou jizerskohorských rašelinišť. Ta mají pochopitelně i svou typickou faunu a zejména flóru. Co unikátního tam žije nebo roste? Jaký vliv má na ně klimatická změna?
Vzpomínka na astronoma Josipa Kleczka
Dne 5. ledna roku 2014 postihla českou astronomii velká ztráta. Ve věku 90 let zemřel astronom, sluneční fyzik a vynikající popularizátor vědy Josip Kleczek. Možná máte doma jeho „Velkou encyklopedii vesmíru“ nebo „Naše souhvězdí“. To jsou asi nejznámější práce tohoto velkého znalce kosmu, určené nejširší veřejnosti. Na prahu léta roku 2013 vyšla jeho poslední kniha „Toulky Vesmírem“. Při té příležitosti jsme s Josipem Kleczkem natočil na terase jeho ondřejovského domku rozhovor – o knize i o jeho životě.
Josip Kleczek přišel na svět 22. února 1923 v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jeho maminka byla Češka a synka brzy odvezla na Vysočinu, do své rodné obce Štěpánova nad Svratkou. Tam malý Jožka vyrůstal a navštěvoval základní školu. Jak se stalo, že se chlapec z malé vísky na Vysočině dostal přes gymnázium v Tišnově a pražskou Univerzitu Karlovu až na hvězdárnu do Ondřejova, k astronomii a s ní i do velkého světa?
Související
-
Jizerské hory. Putování po krajině sklářů, dřevorubců, výtvarníků a architektů
Vydáme se do míst, která byla od středověku obydlena českými Němci. Zjistíme, jak je krajina inspirovala, jakou stopu v ní zanechali.
-
Jizerské hory bývaly významným nalezištěm drahokamů. Osada Jizerka má díky nim Safírový potok
Osadou Jizerkou, která je součástí obce Kořenov v Jizerských horách, protéká říčka Jizerka, do které se vlévá Safírový potok. Ten dostal jméno díky těžbě drahých kamenů.
-
Na hvězdárně v Ondřejově máme největší dalekohled v České republice, říká astronom Pavel Suchan
V Ondřejově stojí už 125 let hvězdárna. Není ovšem lidovou hvězdárnou, která nabízí pohled na noční oblohu. Přesto se do ní můžete vydat na prohlídku. A uvidíte toho dost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
