Mléčná dráha, konjunkce Měsíce a možná i svítící oblaka: Procházka červnovou oblohou

Začátek astronomického léta spojujeme s letním slunovratem – ten nastane 21. června v 16 hodin a 58 minut SELČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Raka. Dny se velmi pomalu začnou zkracovat, do konce června o pouhé tři minuty; o měsíc později to bude už o hodinu a do konce měsíce srpna o dvě a tři čtvrtě hodiny.

Pod letním hvězdným trojúhelníkem

Letní trojúhelník tvoří tři jasné hvězdy – Vega, Altair, Deneb|foto:Shutterstock

Pro letní oblohu je typický stříbřitý pás Mléčné dráhy, který prochází přes tzv. letní trojúhelník vytyčený jasnými hvězdami Vegou v souhvězdí Lyry, Denebem na chvostu Labutě a Altairem v Orlu. Aquila čili souhvězdí Orel vzdáleně připomíná Orionův obrazec s jeho pásem. Severně od Altairu najdeme dvě nejmenší, ale pěkná souhvězdí – vlevo je Delfín, mírně vpravo Šíp. Západně níž od Vegy je nenápadný Herkules trochu připomínající obrácené písmeno K. V sousedství je maličká, ale velmi hezká Severní koruna – Corona Borealis s jasnou hvězdou Gemma. V této oblasti se skrývá kupa obsahující několik set galaxií. Díváme se tam do hlubin vesmíru, odkud k nám světlo letí více než miliardu let.

Fotografování vesmíru|foto:Shutterstock

Z ekliptikálních souhvězdí stojí za pozornost Štír, jehož část už má nízkou rektascenzi, to znamená že není od nás viditelné celé. Jeho červenavě zbarvenou hvězdu alfa Scorpius čili Antares však ještě uvidíme, a to nízko nad jižním obzorem. Patnáctá nejjasnější hvězda na noční obloze s průměrem sedmsetkrát převyšujícím naše Slunce je červeným veleobrem, kterému se také přezdívá „srdce Štíra“. Jde o pomalou nepravidelnou proměnnou hvězdu, jejíž jasnost se mění přibližně o třetinu magnitudu. Od nás ji dělí asi 550 světelných let.

Planety a konjunkce s Měsícem

Ze sedmi planet jsou v červnu mimo viditelnost Merkur a Uran. Venuše a Mars svítí večer nad západním obzorem a Jupiter ráno nad východním obzorem. Saturn spatříme na obloze v druhé polovině noci, Neptun až koncem měsíce ráno nad jihovýchodem. Z konjunkce Saturnu s Měsícem 9. června uvidíme jen přiblížení, a to o den později ráno nad jihovýchodem, vlastní konjunkce nastává totiž ještě před východem Měsíce.

A to už jsme u úkazů, z nichž zaujme těsná konjunkce Měsíce s hvězdou Antares, o níž už byla řeč. Sledovat ji můžeme 3. června kolem půlnoci, červený veleobr bude od Měsíce asi šest desetin úhlového stupně jižně. Hezké seskupení Měsíce při průchodu kolem hvězd Pollux a Castor v Blížencích, Venuše, Marsu a hvězdy Regulus uvidíme mezi 20. až 23. červnem večer nízko nad severozápadním obzorem. 27. června ve 23 hodin SELČ potěší Měsíc konjunkcí s hvězdou Spica v Panně, dělit je budou asi 2 úhlové stupně.

Oblaka, která stříbřitě svítí

Vzhledem ke své zvýšené aktivitě nás může nepředvídatelně překvapit Slunce – třeba vzácnou polární září, nebo přece jen běžnějšími nočními svítícími oblaky. Ty souvisejí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Možnost spatřit je se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité oblačné závoje roztáhnou vysoko v mezosféře až k nám. Na závěr ještě měsíční fáze. První červnový úplněk nastane 4. června, poslední čtvrť 10. června, nov 18. června a do první čtvrti doroste Měsíc 26. června. Přejeme ničím nerušenou podívanou!