Mayda: Vykousnutý koláč uprostřed Atlantiku
Tajemný ostrov Mayda se poprvé objevil roku 1367 na mapě bratří Piziganiů, naposledy v roce 1906 na mapě Randa McNallyho.
Zpočátku měnil jména jako psanec na útěku. Nejprve to byl Brazir, pak Mam nebo Man, Bentusla či Asmaidas. Pokaždé ho však můžeme snadno identifikovat – podle umístění a tvaru. Skoro všichni kartografové kladli tento ostrov západně od jižní Bretaně, jihozápadně od Irska a na jih od Islandu.
Ztracený půlměsíc
Vždy má tvar půlměsíce nebo kruhu s výrazným výřezem, převážně k severu. Roku 1553 najdete tento ostrov na mapách poprvé pod názvem Mayda, který mu zůstal až do hořkého konce. Pouze dva nejuznávanější kartografové 16. století, Mercator a Ortelius, Maydu na svých mapách přejmenovali. Velký ostrov tvaru půlměsíce se u nich jmenuje Vlaenderen, tedy Flandry čili Vlámsko.
V místech, kde by se Mayda čistě teoreticky měla nacházet, je dnes jen širá mořská hladina. Podobných neexistujících ostrovů se na mapách starých kartografů objevovaly desítky, žádný z nich ale tak tvrdošíjně nelpěl na svém umístění a tvaru jako právě Mayda. A tak není divu, že se našli lidé, kterým případ ostrova tvaru vykousnutého koláče vrtal hlavou.
Vlámský čepec
22. srpna 1948 plula západně od Bretaně a na jih od Grónska nákladní loď American Scientist. Jejího kapitána napadlo, že dá změřit hloubku. Místo očekávaných 3500 ukázal sonar jen 36 metrů. Loď toto místo dvakrát obeplula a zjistila, že se tam nachází vyvýšenina o poloměru asi 28 mil, s hloubkou mezi 26 a 63 metry. Měření zopakovala o dva dny později nákladní loď Southland, která navíc naměřila v severní části vyvýšeniny asi o sto metrů hlubší vyzubení. Ve své knize o zmizelých ostrovech dávných kartografů o tom kdysi psal publicista Raymond Ramsay. Podle něj se zdá, že něco podobného Maydě existuje – ovšem pod vodou.
Podíváte-li se na podrobnou mapu mořského dna, najdete na uvedeném místě, na úrovni města St. Johns na Newfoundlandu, podvodní plošinu, nazývanou Flemish Cap, Vlámský čepec. Je to snad potopený Mercatorův a Orteliův Vlaenderen, ptá se Raymond Ramsay? Plošina je však ve skutečnosti rozlehlejší a leží o něco hlouběji, než Ramsay uvádí – od nějakých 120 do 700 metrů.
Mayda Insula Realem
Případ Mayda tak zůstává otevřený, nicméně se zdá, že minimálně v pozemských poměrech je ostrov pouhou fikcí. V těch kosmických však přece jen existuje. Vesmírní kartografové totiž nedávno jméno Mayda přiřkli ostrovu uprostřed Krakenova moře (čili Kraken Mare) blízko severního pólu Saturnova měsíce Titanu, objeveného během kosmické mise sond Cassini–Huygens. Ostrov je velký asi jako tichomořská Havaj, ale dovolenou byste tam trávit nechtěli. Moře, které ho omývá, tvoří směs tekutých uhlovodíků – etanu a metanu.
Související
-
Tajemný Doughertyho ostrov
Jeho poloha je dobře známá. Přesto není Doughertyho ostrov k nalezení a není příliš jasné, co se s ním vlastně stalo.
-
Mít v knihovně mapu nebo atlas bylo snem všech bohatých, říká historička Eva Semotanová
Hostem Studia Leonardo byla historička a vysokoškolská pedagožka Eva Semotanová, odbornice na historickou geografii a dějiny kartografie.
-
Před 200 lety objevil ruský kapitán Bellingshausen Antarktidu. Brity předběhl jen o dva dny
28. ledna, spatřil velitel ruské námořní expedice Bellingshausen za pásem ledových ostrůvků břehy obrovské pevniny. Byla to Antarktida. Dosud nikdo ji nespatřil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
