Marsovy čepičky
Nejnápadnějšími útvary na Marsu, které poutaly pozornost astronomů už od vynálezu dalekohledu, byly polární čepičky.
Nebyly sice považovány za tak tajemné, jako proslulé marsovské "kanály" - zřejmě proto, že pozorovatelům do jisté míry připomínaly mateřskou planetu - nicméně záhadou zůstaly prakticky až do období rozvoje kosmonautiky.
Existence čepiček si poprvé všiml Ital Fontana roku 1636. Později bylo zjištěno, že se rozsah čepiček mění podle střídání ročních období. S příchodem marsovské zimy se čepičky rozšiřují; když na příslušné polokouli nastoupí jaro, zmenšují se. Podobnost s ledovcovým příkrovem na Zemi se přímo nabízela. Staří astronomové z přítomnosti ledu usuzovali, že Mars má ovzduší - tedy plynný obal ve smyslu vlastní atmosféry. Že je tato úvaha správná, potvrdila později teleskopická a spektroskopická pozorování, v kosmickém věku pak především sondy. Výsledky jejich misí však také uvedly na správnou míru domněnky o ledu na Marsu.
Ukázalo se, že nejde o žádný ledovcový příkrov. Marsovy čepičky jsou spíše jakousi "námrazou", silnou nanejvýš několik centimetrů; jinak by nemohly v průběhu marsovských ročních období růst a mizet tak rychle, jak to pozorujeme. Teploty na Marsu klesají v zimě na -40°C i níž. To stačí k tomu, aby část plynného atmosférického oxidu uhličitého, kterého je v Marsově ovzduší téměř 96 %, vymrzla a pokryla povrch bělošedivou námrazou. Jde tedy prakticky o tzv. suchý led. Ten začne po příchodu jara opět rychle ustupovat a mizet. Že k tomu tímto způsobem opravdu dochází, potvrdily už barometry kosmických sond Viking v roce 1976. Když se přiblížila na Marsu zima, naměřily na povrchu nižší atmosférický tlak než jindy. Příčinou byla právě zmíněná přeměna atmosférického oxidu uhličitého v pevnou látku.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů