Margay vypadá jako kočka domácí v kůži pardála
Vidět ji můžete jen v Děčíně a pak případně v Brně a Jihlavě. Jde o malou kočku – margaye, která jediná ze zástupců kočkovitých šelem spolu s levhartem obláčkovým dokáže slézat po kmeni hlavou dolů. Vypadá a chová se jako opravdová kočka domácí, zbarvená je ale jako pardál.
Margay neboli ocelot dlouhoocasý je známý také jako dlouhoocasá tečkovaná kočka. Žije v Jižní Americe. V děčínské zoo chovají jednu samičku.
„Tato kočka je hodně nápadná svýma velkýma očima. To prozrazuje, že je to noční zvíře,“ říká hlavním ošetřovatel zoo Petr Haberland.
Dokonce má uzpůsobené klouby tak, že dokáže končetiny postavit do větších úhlů než další kočky. I to je důkaz, že je přizpůsobena na stromový život. Pohybovat se v korunách jí pomáhá především její dlouhý a silný ocas.
V děčínské zoo se snaží u zvířat, hlavně u šelem, o bezkontaktní chov. Nesnaží se je hladit, ošetřovatelé nechává působit jejich přirozené pudy. „My jsme vlastně ti, kteří jim nosí krmení a uklízí jim. Jinak s nimi do kontaktu nepřicházíme,“ reagoval Haberland na dotaz, jestli by se dal margay ochočit. Traduje se totiž, že podobné pokusy v jeho domovině sice byly, ale selhaly.
Margay se krmí vším, co dokáže přemoci: malými hlodavci, ptáky, ještěrky, žáby. Patří mezi téměř ohrožený druh.
V děčínské zoo mohou zájemci vidět samičku této šelmy naproti pavilonu opic, kde jsou i jaguarundi. Tedy další kočkovité šelmy – malí příbuzní pumy.
Související
-
Návštěvníci zoo v Děčíně se mohou těšit na další mláďata...
Děčínská zoologická zahrada patří sice mezi ty menší v České republice, ale přesto je v ní na co koukat. Mezi velká lákadla patří samec a samička kočky rybářské.
-
V děčínské zoologické zahradě žije nejstarší opička mangabejka na světě!
Bábinka je nejstarší opice mangabeje černého na světe – je jí třicet sedm let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
