Louis Weinert-Wilton, autor oblíbených detektivek, zemřel v internačním táboře pro české Němce
V dnešním výročí týdne si představíme spisovatele Aloise Weinerta, známějšího pod uměleckým jménem Louis Weinert-Wilton. Narodil se 11. května 1875 v Bezdružicích, ve středostavovské rodině.
Po absolvování gymnázia v Chebu se stal posluchačem rakouské vojenské školy v dnešní chorvatské Pule. Ze zdravotních důvodů musel armádu po nějaké době opustit. Odešel do Prahy, kde začal v roce 1901 pracovat jako redaktor Prager Tagblatt, nejvlivnějších německy psaných novin vydávaných v českých zemích.
Mezi lety 1920 a 1921 byl Alois Weinert šéfredaktorem listu Prager Abendblatt. Poté až do roku 1936 působil jako obchodní ředitel Neues deutsches Theater.
Alois Weinert se zároveň věnoval vlastní literární tvorbě. Před první světovou válkou psal především divadelní hry, na konci 20. let začal pod jménem Louis Weinert-Wilton psát detektivní romány. V roce 1936 odešel na volnou nohu a živil se už jenom psaním.
Weinertovy detektivní příběhy se odehrávají v anglickém prostředí a jsou inspirovány stylem slavného anglického autora detektivek Edgara Wallace. Weinert jich vydal celkem jedenáct – všechny si získaly značnou oblibu u čtenářů.
Když se v 60. letech začaly v Německu točit detektivky podle námětu Edgara Wallace, které měly velký divácký úspěch, hledala konkurenční filmová společnost nějakou podobnou látku. Producenti tehdy sáhli právě po Weinertových knížkách a čtyři z nich zfilmovali. Byly to: Der Teppich des Grauens, Die Weisse Spinne, Das Geheimnis der schwarzen Witwe, Das Geheimnis der chinesischen Nelke. Poslední z nich, Tajemství čínského karafiátu, byl dokonce natočen na Barrandově a hrálo v něm několik českých herců.
Autor předlohy Louis Weinert-Witon se úspěchu nedožil. Zemřel 5. září 1945 v Praze v internačním táboře pro české Němce.
Im heutigen Jubiläum der Woche stellen wir ihnen den Schriftsteller Alois Weinert vor, der mehr unter dem Namen Louis Weinert-Wilton bekannt ist. Weinert wurde am 11. Mai 1875 in Weseritz in einer gutbürgerlichen Familie geboren. Nach dem Studium-Abschluss am Gymnasium in Eger studierte er an der k.u.k. Marineakademie in Pola (heute Kroatien). Aus gesundheitlichen Gründen verließ er Akademie und Militär im Range eines Oberleutnants. Weinert ließ sich in Prag nieder. Dort wirkte er ab 1901 als Redakteur beim Prager Tagblatt, dessen Chefredakteur er später wurde. Das Prager Tagblatt war die einflussreichste deutsche Zeitung in den Böhmischen Ländern. Zwischen 1920 und 1921 war Alois Weinert Chefredakteur des Prager Abendblattes. Danach, bis 1936, war er Vertriebsleiter des Neuen deutschen Theaters in Prag.
Alois Weinert widmete sich auch der eigenen Literatur. Vor dem Ersten Weltkrieg schrieb er vor allem Theaterstücke. Am Ender der 20er Jahren fing er unter dem Namen Louis Weinert-Wilton an, Kriminalromane zu schreiben. Im Jahre 1936 lebte er nur von Schreiben. Seine Romane spielen sich im englischen Milieu ab und waren durch der berühmten englischen Autor der Kriminalromane Edgar Wallace inspiriert. Weinert gab elf Romane heraus, die bei den Lesern sehr beliebt waren. Als in den 60er Jahren Kriminalfilme nach Edgar Wallace gedreht wurden, die einen riesigen Erfolg hatten, suchte der Wettbewerb nach einem ähnlichen Drehstoff.
Produzenten fanden damals Bücher gerade vom Weinert und vier davon wurden verfilmt. Das waren: Der Teppich des Grauens, Die Weiße Spinne, Das Geheimnis der schwarzen Witwe und Das Geheimnis der chinesischen Nelke. Der letzte Film Das Geheimnis der chinesischen Nelke wurde sogar in den Prager Barrandov-Studien mit tschechischen Schauspielern gedreht. Der Autor der Vorlage zu diesem Film erlebte den Erfolg dieses Films nicht mehr: er starb am 5. September 1945 in Prag in einem Internierungslager für Deutsche aus Böhmen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka