Létavice a Pozemšťané
Létavice nebo také "padající hvězdy". Tak se říká lidově meteorům. Jsou jakousi tečkou za existencí drobných vesmírných těles, která se připletla naší planetě do cesty.
Ve starověku byly meteory považovány za jevy mimozemské, což byl názor v podstatě správný. V průběhu staletí se však lidé paradoxně dopracovali k omylu.
Postaral se o to nejprve známý antický myslitel Aristotelés. Tvrdil, že meteory jsou úkazy atmosférické, nikoliv nebeské; ostatně samotné slovo "meteor", původem řecké, znamená doslova "věc vznášející se v ovzduší". To sice byl také vcelku správný názor, jenže Aristotelovi následovníci od toho odvodili, že meteory, jakožto ryze atmosférické jevy, už s ničím kosmickým nesouvisejí. Zvláště když pády meteoritů provází hřmění a záblesky, tedy úkazy, které jsou přičítány právě jen jevům atmosférickým. A co meteoritické kameny? Staří myslitelé je nejčastěji vysvětlovali jako důsledek srážky blesku s pozemským kamenem nebo jako předměty, které "zkondenzovaly" působením atmosférické elektřiny.
Meteory a meteority, tedy tělíska, která přežila let atmosférou a dopadla na zem, dlouho zůstávaly stranou pozornosti astronomů. Až koncem 18. století petrohradský akademik Ernst Chladni uveřejnil stať, v níž se praví, že "meteority jsou kosmického původu a meteory jsou úkazem v atmosféře, který doprovází srážku drobného tělesa se Zemí". Dlouho byl Chladni za tuto domněnku zesměšňován. Už řadu let předtím totiž pařížská Akademie věd - a to byl renomovaný sbor učenců - prohlásila pády meteoritů z nebe za smyšlenku. Vždyť už přece sám velký Aristotelés učil, že meteory jsou jevy atmosférické. Meteority nemohou pocházet z nebe, které obsahuje jen předměty nebeské. Pařížští akademici nezměnili svůj názor ani poté, kdy byli doslova zavaleni dopisy svědků, kteří jim líčili meteoritický déšť ze 24. července 1790. Kamenná sprška se tehdy snesla u městečka Barbotan. Jde prý o lidové zkazky, neboť úkaz není fyzikálně možný, komentovali nebeské dění ctihodní akademici.
Budiž tento omyl varováním pro všechny, kteří vynášejí konečné soudy o věcech, s nimiž nemají žádnou zkušenost.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fakultní senát se kvůli Ševčíkovi sejde příští týden. Rozhodne o rektorově výzvě k odvolání z funkce
-
Ruský otec na útěku. Jeho dcera ve škole namalovala protiválečný obrázek, soud mu vyměřil dva roky
-
Vojenský expert: Strategický význam Bachmutu je sporný. Pomáhá ale Ukrajincům vyčerpávat ruské síly
-
Vláda nerozhoduje o rozdělení peněz na vysokých školách. Vědci tu nevyužívají granty, říká Langšádlová