Lakové obtisky sedimentů
Rozhovor s geologem Ivanem Doležalem.
Neobvyklé spojení náhody, vědy a umění - to jsou lakové obtisky sedimentů; zvláštní artefakty v podobě závěsných obrazů, uchovávajících neopakovatelný záznam půdního profilu. Jde o průřez vrstvami usazených hornin, sedimentů, a v podstatě tedy i o jakýsi průřez minulostí místa. Lakovými obtisky sedimentů se u nás zabývá právě geolog Ivan Doležal...
K sedimentárním horninám, jak je nazýváme v geologii, patří takřka všechno, co vidíme kolem sebe - písek, hlína, rašelina nebo jíl. I vám se může stát, že se zajdete podívat někam do pískovny a na stěně tam uvidíte něco bizarního nebo prostě jen zajímavého; nějaký barevný průsak, zajímavé zvrstvení a nebo různě poskládané kamínky. Sedimenty obecně zachycují i mnohé významné geologické pochody. Můžeme v nich najít různé zlomy, vyskytují se v nich drahé kameny, v jižních Čechách i vltavíny. Sedimenty tak poskytují geologický záznam, který je mnohdy ještě atraktivní. Zvláštní kapitolou je archeologie. Právě různé hlíny, písky nebo štěrky jsou obvykle nositeli archeologických nálezů. Tam má potom samozřejmě jakákoliv hmotná dokumentace profilů cenu zlata.
Jak se ta dokumentace provádí?
O té metodě se kupodivu mnoho neví, a to nejen v Čechách, ale ani v Evropě, přestože byla vymyšlená už v roce 1938 v Německu, profesorem geologie a paleontologie hamburské univerzity Voigtem. Je to metoda, která umožňuje nakonzervovat a sejmout část profilu, tvořeného sypkými materiály. Největší depozitář těchto profilů, které jsme v Čechách označili pojmem lakový obtisk (v Německu jim říkají Der Lakfilm, tedy "lakový film"), se nachází právě v Hamburku, na univerzitě. Mají tam stovky profilů z celého světa; hlavně z období před druhou světovou válkou a potom z 50. a 60. let.
Technologie je relativně jednoduchá co do metodiky, je ale velice pracná. Je to prosté. Dorazíte na místo, třeba do pískovny, a na stěně tam objevíte zajímavé zvrstvení nebo zlom. Část stěny, která většinou nebývá větší než metr čtvereční, se nejprve očistí. Potom se stěna nastříká speciálním lakem, nechá se uschnout a na tuto zpevněnou část se stejným lakem přilepí řídká tkanina - dejme tomu gáza. Všechno se to znovu nechá uschnout a potom se gáza odkope nebo strhne. Na gáze přitom zůstává přilepený přibližně půlcentimetr primárně naimpregnovaného profilu. Alfou a omegou úspěchu je vícesložkový speciální lak a zároveň i dodržení určitých teplotních podmínek. Potom následuje vlastní zpracování obtisku, které představuje dlouhé dny a někdy i týdny práce.
Jaká je úspěšnost? Podaří se vám pokaždé sejmout obtisk bez potíží?
Lakovými obtisky se zabýváme skoro deset let, ale dodneška se nám nepodařilo dosáhnout stoprocentní úspěšnosti. Z každých deseti profilů se nám jeden až tři obtisky jednoduše rozpadnou. To samo o sobě není tak špatné; horší je, že nevíme proč se rozpadly. Roli v tom může hrát vlhkost a nebo třeba i hůř namíchaný lak. My si totiž na každý profil mícháme jiný - podle charakteru materiálu; zda se jedná o písky, štěrky, rašelinu nebo o materiál jílovitější.
Poskytují samozřejmě tu tzv. hmotnou geologickou, archeologickou či paleontologickou dokumentaci, ale v zahraničí jsou hodně využívány i těžebními společnostmi. Ty s pomocí obtisků dokumentují zajímavé partie ložiska a používají je i k vlastní prezentaci a prezentaci zmíněných ložisek - třeba na výstavách. I my se v současnosti pokoušíme vytvořit v Praze jakousi stálou expozici těchto profilů, lakových obtisků, aby je měli možnost vidět i lidé, kteří se s nimi zatím nesetkali. Lakové obtisky stále ještě nejsou příliš rozšířené.
A ta expozice by se měla otvírat letos na podzim...
Ano. Po deseti letech práce už to skutečně vypadá, že přímo v centru Prahy, na Smíchově, budeme mít galerii, kde bude k vidění právě stálá expozice lakových obtisků, které budou dokumentovat přední česká ložiska písku, štěrků a dalších hornin a minerálů.
Zbývá dodat, že pražská Galerie DOLMAT se stálou expozicí lakových obtisků by měla fungovat od letošního září.
Frederik Velinský
Na fotografiích P. Korbela z depozitáře společnosti Tekaz s.r.o., které nám laskavě poskytl Ivan Doležal jsou obtisky pliocenních štěrků vildštejnského souvrství ze štěrkovny Dřenice u Chebu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kundra: ,Jen užiteční idioti Ruska‘ mohou mít radost ze škrtů v bezpečnostních službách
-
Zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Od padesátých let ztvárnila na stovku rolí
-
OBRAZEM: Velkolepé slavnostní zahájení olympiády, prezident v Českém domě a prohra hokejistek
-
Zimní olympiáda v Itálii je zahájena. Oheň poprvé v historii vzplál na dvou místech
