Květnová procházka oblohou

5. květen 2003

(vysíláno v Planetáriu 4./6. května 2003)

Na obloze máme ještě zvečera příležitost vidět poslední zimní souhvězdí, jako jsou Rak, Lev či Orion. Vládu ale již přebírají nám známá souhvězdí Panny, Pastýře a Severní Koruny, ke kterým se přidávají další. Např. nad jižním obzorem se táhnoucí souhvězdí Hydry, které je nejdelším na obloze. Po spojnici hvězd Regulus a Spika vévodících souhvězdím Lva a Panny postoupíme k východnímu obzoru a tím i k souhvězdí Vah.
Na večerní obloze nad západem nalezneme v souhvězdí Býka planetu Saturn. Jednička mezi planetami naší sluneční soustavy, obr Jupiter září na obloze v první polovině noci v souhvězdí Raka. Na ranní obloze v souhvězdí Kozoroha se nachází načervenalý Mars.
Květen je bohatý na astronomicky zajímavé a poměrně vzácné úkazy. Průchod Měsíce kolem Saturnu 5. května k nim sice ještě nepatří, ale už o dva dny později, tedy 7. května nás čeká přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. K tomuto jevu dochází podle astronomů v průměru třináctkrát za sto let. Bohužel pozorování bude možné jen za pomoci výkonnějších dalekohledů samozřejmě uzpůsobených ke sledování Slunce. Přechod bude u nás pozorovatelný v celém průběhu, tzn. od 7 hodin a 12 minut až do 12 hodin a 32 minut středoevropského letního času. Merkur protne Slunce přibližně v horní osmině kotouče. Pokusíte-li se o pozorování, rozhodně nezapomeňte opatřit dalekohled slunečním filtrem, jinak přijdete o zrak.
Hned následující den, 8. května nastane konjunkce Jupiteru s Měsícem. 16. května ráno se pak můžeme těšit na úplné zatmění Měsíce. Z území naší republiky jej však uvidíme jen v začátku, protože ještě během maximální fáze, devět minut před půl šestou Měsíc zapadne. Částečné zatmění začíná ve 4 hodiny a 3 minuty, úplné pak v 5 hodin a 14 minut.
A to nejlepší si květnová obloha nechala na konec, tedy na poslední májový den. Zatmění Slunce uvidí lidé na severu Skotska, na Islandu, v Grónsku a v severním Atlantiku jako prstencové. Z našeho území však bude viditelné pouze jako částečné. Začíná sice v době, kdy bude Slunce ještě pod obzorem a vyjde tedy už částečně zakryté, ale i tak se mezi 4 hodinou a 56. minutou a 6.hodinou a 22. minutou můžeme těšit na jedinečný úkaz. Maximální fáze zatmění nastane v 5 hodin a 24 minut. Tentokrát ke sledování dalekohled nepotřebujete, zvláštní sluneční filtr nebo aspoň začouzené sklíčko však ano.
A na závěr pro úplnost ještě měsíční fáze. 9. května je Měsíc v první čtvrti na večerní obloze, 16.5. pak v úplňku a tudíž pozorovatelný po celou noc, 23. května, kdy vychází až po půlnoci, bude v poslední čtvrti a 31. května se ocitne v novu, takže neviditelný.

Miroslav Zimmer

Spustit audio