Král Přemysl Otakar II., zakladatel měst a poslední archeologické pohledy na naši krajinu z výšky

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o pravděpodobném objevu dosud neznámého obrazu barokního španělského mistra Diega Velázqueze, navštívíme 4700 let starý sumerský hostinec, vykopaný nedávno archeology na jihu Iráku, dozvíte se, že Vikingové si v 9. století dovezli do Británie své skandinávské koně, psy a nejspíš i prasata, zmíníme se o dalších přírustcích do rodiny Jupiterových měsíců a také o nečekaném objevu nevelké planetky z hlavního pásu asteroidů, která se připletla do zorného pole Webbova teleskopu.

Královská města Přemysla Otakara II.

Přemyslovy České Budějovice se pyšní typickým velkým centrálním rynkem|foto:Shutterstock

Jak jste určitě zaznamenali, na podzim 2022 zaplavily internet vtipy o ruském Kaliningradu, česky Královci. Tohle město prý založil Přemysl Otakar II. a tak by si na něj Češi mohli dělat nárok. Uběhlo ale jen pár týdnů a internetová legrácka vyšuměla. Ono to s tím Královcem bylo jinak. Přemysl Otakar II. se o jeho založení osobně nijak nezasloužil.

Přemysl Otakar II. se v letech 1254–1255 zúčastnil křížové výpravy do Pobaltí proti pohanským Prusům; dokonce stál v čele spojených vojsk, sestávajících z profesionálních sborů šlechty a také z členů Řádu německých rytířů. Jak píše ve své knize o Přemyslu Otakarovi historik Josef Žemlička, „tažení dosáhlo Baltu, vzbudilo zájem a skončilo bez ostudy, což nebývalo samozřejmé“.

Přemysl Otakar II., socha, park Na Sadech České Budějovice|foto:Andrea Poláková, Český rozhlas, Český rozhlas

Strategickou oporou Řádu německých rytířů v Pobaltí se měla stát nová, již delší dobu chystaná pevnost, nazvaná po českém králi Königsberg čili Královec. Podle kronikáře Petra z Dusburgu měl dokonce Přemysl Otakar II. sám navrhnout vhodné místo ke stavbě. Podle Josefa Žemličky se ale český král založení města a hradu ve skutečnosti zúčastnit nemohl, protože se velmi rychle, během několika týdnů, vrátil domů. Žádaly si to čerstvé události – snad úmrtí papeže Inocence IV., k němuž došlo během vojenské kampaně. Zapomeňme tedy na Královec. Přemysl Otakar II. založil spoustu jiných měst, kde o tom není pochyb. V Čechách, na Moravě, ve Štýrsku i Rakousích.

Historik Josef Žemlička (vpravo) byl v roce 2012 hostem rozhlasového Tandemu|foto:Jana Chládková, Český rozhlas

Životu a době Přemysla Otakara II. věnoval velkou pozornost profesor Josef Žemlička z Oddělení dějin středověku Historického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pro začátek jsme se ho zeptali, jak velké území bylo v době největšího rozmachu pod vládou Přemysla Otakara II.? 13. století je u nás vrcholným obdobím zakládání královských měst a také hradů. Proč právě tehdy jich bylo založeno tolik? Jaká byla role krále v procesu zakládání královských měst? Stavěla se spíš na zelené louce nebo v místě nějakého staršího osídlení?

Archeologie z nebe, 3. část: Současnost

Hradiště s dobře patrnými liniemi někdejších obranných příkopů zviditelněných prostřednictvím porostových příznaků v Čejči (okr. Břeclav)|foto:Archeologický ústav AV ČR

Před sto lety formuloval britský badatel Crawford principy, na kterých je založena takzvaná letecká archeologie. Pokud jste nás poslouchali minule nebo předminule, tak už nejspíš víte, jak to celé funguje. Objekty, skryté pod zemí, na povrchu prozradí některé typické příznaky, dobře viditelné z výšky; třeba z letadla. U nás jsou to především vegetační čili porostové příznaky. Polní plodiny rostou trochu jinak nad archeologickými objekty a jinak mimo ně. Ve vegetační sezóně se rozdíly z výšky nedají přehlédnout. Naši archeologové po nich takhle pátrají už třicet let. Jak se spatřené objekty datují? A jak se za třicet let letecká archeologie proměnila?

Výstava Archeologie z nebe v brněnském Anthroposu|foto:B. Tesařová, Archeologický ústav AV ČR

To, že z letadla něco vidíte, ještě nemusí znamenat, že jste si jistí o co vlastně jde – a jak je to vůbec staré. Je možné nalezené objekty rozpoznat a datovat nepřímo, pomocí nějakých doplňkových metod? Nebo musí archeologové přece jen občas udělat nějaký kontrolní výzkum, odkryv, položit nějakou sondu – zkrátka kopnout do země? Ptali jsme se opět Martina Gojdy z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Letecké archeologii je věnována nedávno otevřená nová expozice v brněnském pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea. Co všechno tam návštěvník uvidí?