Kosmonautika 2009 - 2. část

11. leden 2009

Co všechno se chystá pro letošní rok v kosmonautice a výzkumu vesmíru za pomoci kosmických sond? Minule jsme hovořili o Marsu a novinkách na Mezinárodní kosmické stanici. Tentokrát nás bude zajímat Měsíc, exoplanety a sondy, které už nějakou dobu v kosmu jsou a pracují.

Souhrn očekávaných událostí v kosmonautice pro nás už léta připravuje Marcel Grün, ředitel pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Tentokrát se nejprve vydejme k Měsíci. Co tam se připravuje?

Co se týče letů k Měsíci, tak se chystá vlastně jenom jeden start na dráhu kolem Měsíce. Samozřejmě pouze s přístroji, protože lidé se dostanou k Měsíci až koncem příštího desetiletí, tedy kolem roku 2020. A to se zcela novým systémem. A ten systém bude v roce 2009 předmětem prvních zkoušek. Takže zatímco raketoplán dosluhuje a jeho technici pomalu střihají metr, jak se říká, tak se chystá systém, který by měl sloužit po celá desetiletí. Je to systém dvou raket, které postupně dohromady budou schopné dopravit na oběžnou dráhu zařízení, které se vydá nejenom kolem naší planety samotné, ale i dál do vesmíru. Zatím víme dobře o tom, jak poletíme k Měsíci. Zatímco posádka bude startovat raketou Ares I, technické vybavení, pomocná a přistávací sekce pro přistání lidí na Měsíci a podobně, budou dopravovány na dráhu kolem Země mnohem větší raketou Ares IV. Na dráze kolem Země dojde k setkání a spojení, k dalším montážním pracím s tím, že ten systém, který bude sestaven, bude schopen právě toho letu k Měsíci a přistání na něm, a pak samo sebou návratu na Zemi. Jestli totéž bude schopna technika zvládnout i s letem člověka na Mars, o tom lze v této chvíli pochybovat. Přeci jenom oproti původním plánům se muselo hodně z finančních důvodů redukovat. Čili - chystáme sice zařízení na dlouhá léta, ale bude potřeba další vývoj, pakliže budeme od něj chtít podstatně víc, než právě jenom ten let na Měsíc.

U Měsíce už ale pracují další systémy, které tam byly vypuštěny v minulém a předminulém roce. Kupodivu to nejsou systémy ani ruské, ani americké?

Jsou to systémy čínský, japonský a nejnověji indický. K nim letos přibude další americká sonda. Je zkrátka zapotřebí zjistit přesněji některé podmínky v okolí Měsíce a na Měsíci samém, aby pak lety člověka mohly probíhat hladce a bez větších problémů. S tím souvisí i program Japonska, Číny, Rusů, Indie a dalších pro nejbližší roky. Ale to se netýká toho letošního.

Letos bude také vypuštěna řada družic na oběžnou dráhu kolem Země. S jakými úkoly?

Chystá se především několik družic střední velikosti, sloužících ke lepšímu výzkumu naší vlastní planety, která je naším domovem a my bychom si měli ten domov trochu, a možná víc než trochu, považovat. Nejde jen o nějaké otázky praktické ekologie a výzkumu přírodních zdrojů, ale i o teoretické otázky. Právě jim bude věnováno hned několik družic roku 2009. Já osobně se nejvíc těším na družici, která by měla startovat někdy kolem 5. března. Je to družice Kepler. Těším se na ní nejen proto, že má hezké a slavné jméno, ale hlavně proto, že je to v tom roce 2009, Mezinárodním roce astronomie, opravdu přelomová družice. Měla by být zaměřena na pátrání po menších exoplanetách velikosti naší Země nebo jen o málo rozměrnějších. Očekává se, že družice Kepler bude schopna z oběžné dráhy kolem naší Země zkoumat i ty menší planety; doufejme, že Zemi více či méně podobné i svými podmínkami. Proto se jim také říká exoplanety zemského typu a nejméně kolem padesáti až šedesáti by jich mohlo být objeveno během jediného roku činnosti satelitu. Jestli tomu tak doopravdy bude nebo ne, to se dozvíme až počátkem března, kdy začne ta první reálná etapa a družice na oběžné dráze začne pracovat.

V našem přehledu očekávaných událostí v kosmonautice a výzkumu vesmíru pro rok 2009 nesmí samozřejmě chybět ani informace o sondách, které v tuto chvíli směřují k některým kosmickým tělesům, a ještě jim kus cesty zbývá nebo o sondách, které už před časem svého cíle dosáhly a teď plní nejrůznější mise a dodávají průběžně další a další informace především o naší Sluneční soustavě. Co můžeme říci o těchto pozemských vyslancích?

Sonda, která směřuje do hlavního pásu planetek, má název Dawn... Za pásem planetek se rozkládá svět obřích plynných planet, z nichž Slunci nejbližší je Jupiter. U něj v tuto chvíli žádná sonda nepracuje. Zato na Zemi pracují celé vědecké týmy na přípravě nové sondy, která by měla za pár let celý systém Jupitera a jeho měsíců zkoumat. To u další planety, Saturnu, svého vyslance máme. Je pořád stejně vytrvalý?

Výčet, který pro nás připravil Marcel Grün, ředitel pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny na Petříně, pochopitelně není kompletní. Na oběžné dráze kolem Země i jiných těles a nebo ve volném kosmickém prostoru, jsou desítky dalších umělých družic, ze kterých směřuje na Zemi nepřetržitý proud informací, umožňujících vědcům lépe pochopit fungování vesmíru, a tím i jeho historii a budoucnost. A tento proud ani v dalších letech nevyschne.

Vysíláno v Planetáriu č. 02/2009, 10. - 16. ledna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (12:00).

autoři: frv , Marcel Grün
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.