Kosmonauti a kosmické karamboly, které dobře dopadly, staří čínští hvězdáři a vznik Krabí mlhoviny

18. červenec 2022

Kosmické karamboly s dobrým koncem (4:11) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Čím nás vesmír orazítkoval? (16:43) – Staří čínští astronomové a hvězda–host (26:27)

V úvodním přehledu zajímavostí se věnujeme planetární nomenklatuře – pojmenovávání topografických útvarů na povrchu planet, planetek a jejich přirozených satelitů; s nezbytnou českou stopou. Dozvíte se, že krátery na Merkuru nesou jména světoznámých umělců, zatímco Venuše je celá zasvěcená ženám; prozradíme vám, že nejvíc českých jmen je asi na Měsíci a možná vás překvapí existence marsovských kráterů Cheb a Tábor, či údolí Morava Valles. Zmíníme se i o vztahu marsovských měsíčků a Swiftova románu „Gulliverovy cesty“.

Kosmické karamboly (s dobrým koncem)

Přistávací kabina Apolla vystavená v návštěvnickém centru kosmodromu Cape Canaveral na Floridě

První únorový den roku 2003 došlo k tragické nehodě raketoplánu Columbia, který se nedlouho po vstupu do atmosféry rozpadl. Zahynula přitom celá jeho sedmičlenná posádka včetně prvního izraelského kosmonauta Ilana Ramona. Na vině byl otvor na hraně jednoho z křídel raketoplánu, který vznikl už při startu po nárazu kousku hmoty, odpadlého z externí palivové nádrže. Dírou se do konstrukce dostal horký vzduch – a to byl konec. Vcelku banální závada s tragickými následky. Havárie Columbie tehdy opět po čase upozornila na to, že být kosmonautem je opravdu nebezpečné povolání. Kosmická technika totiž není a nikdy nebude jednoduchá a čas od času zkrátka k nějaké poruše dojde. Jediné, co se dá dělat, je pokusit se minimalizovat riziko poruch s fatálními následky; těch havárií, při kterých přijdou o život kosmonauti. Při kosmických letech dochází často k problémům, více či méně ohrožujícím jejich průběh. A je vlastně s podivem, že se těch opravdu tragických havárií stalo tak málo. Pojďme si připomenout některé karamboly, které nakonec dopadly šťastně.

Jurij Alexejevič Gagarin, sovětský kosmonaut a první člověk, který vzlétl do vesmíru

Nedlouho po katastrofě Columbie jsme se sešli s tehdejším ředitelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, dnes již bohužel zesnulým popularizátorem kosmonautiky a astronomie Marcelem Grünem. Jak nám tehdy prozradil, vážné problémy se vyskytly už v samotných počátcích kosmonautiky, hned u prvních pilotovaných kosmických letů. Jen se o nich příliš nemluvilo. Tragédií mohl skončit i let prvního afghánského kosmonauta. Ani Američané neměli cestu do kosmu dlážděnou jen samými úspěchy: horké chvilky si prožil i zřejmě nejslavnější americký kosmonaut Neil Armstrong a také při dalších letech lodí programu Apollo došlo k řadě dramatických situací.

Staří Číňané a hvězda – host

Krabí mlhovina, pozůstatek supernovy z roku 1054

Dne 4. července roku 1054 vzplanula v souhvězdí Býka supernova. Víme to díky záznamům čínských astronomů, kteří výbuch hvězdy pozorovali. Supernova zářila na obloze skoro dva roky, než se z ní vytratila. Rozhodně nebyla k přehlédnutí a je proto zvláštní, že se o ní nezmiňuje žádná z evropských kronik. Alespoň se to donedávna tvrdilo. Po supernově z roku 1054 zbyl v souhvězdí Býka jen obláček Krabí mlhoviny, objevený Evropany v 18. století. Na to, že jde o zbytek obří hvězdné exploze se přišlo až mnohem později, po prostudování čínských astronomických záznamů. 

Proč byl ve staré Číně tak velký zájem o soustavné pozorování hvězdné oblohy? Na to jsme se před časem ptali specialisty na starší dějiny Číny Vladimíra Liščáka z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Velké pozornosti se podle něj ve staré Číně těšilo pozorování slunečních skvrn, hvězdáři se však velmi zajímali i o komety – a také o novy či supernovy.

Spustit audio

Související