Hubble pořídil nejdetailnější snímek Krabí mlhoviny
V roce 1054 byli astronomové v Japonsku a Číně svědky vzniku Krabí mlhoviny, to když ve vzdálenosti 6 500 světelných let od Země vzplála zářivá supernova. Na obloze byla dlouho nejjasnějším objektem (krom Slunce a Měsíce), byť předtím byla pro lidské oko pouhou neviditelnou hvězdičkou.
Mlhovina se rozprostírá do vzdálenosti šesti světelných let a představuje přitažlivý objekt jak pro profesionální, tak i amatérské astronomy. Známá je také pod označením M1 a za jasných nocí ji každý amatérský hvězdář může spatřit i v menším teleskopu v souhvězdí Býka.
Na snímku patrná tenká vlákna plynu, zejména vodíku, jsou pozůstatky původní hvězdy, která při mohutné explozi odhodila do okolí většinu své hmoty. V centru mlhoviny zůstala neutronová hvězda, která se otočí 30krát za vteřinu kolem své osy. Ta svým způsobem připomíná maják: při rotaci ze svých pólů vydává dva proudy záření, které v určitých a časových okamžicích pravidelně zasahují Zemi.
Průměr neutronové hvězdy činí pouhých deset kilometrů, avšak její hustota je nepředstavitelná. Kostička o straně 1 cm "uplácaná" z této hmoty by vážila 100 milionů tun. Modravá záře Krabí mlhoviny vzniká pohybem elektronů v magnetickém poli hvězdy. Ostatní barvy pomáhají astronomům určit základní složení mlhoviny. Modrá odpovídá neutrálnímu vodíku, zelené oblasti ukazují na jedenkrát ionizovanou síru a červené patří dvakrát ionizovanému kyslíku.
Vědci snímek získali složením 24 dílčích fotografií z předchozích let, které pořídila kamera WFPC-2 (Wide Field and Planetary Camera 2) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu. Jestli vás zajímá, jak Krabí mlhovina vznikla, prohlédněte si animaci zde.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
