K severnímu pólu

8. červen 2003

Historie dobývání severního pólu je plná tragických historií. Dokonce se ani neví, kdo byl na severním pólu první.

Že cesta k severnímu pólu není žádná legrace, prokázal nedávný případ britského dobrodruha Pena Hadowa, který jako první člověk v historii došel k pólu sám, bez cizí pomoci. Podařilo se mu to letos 19. května a z pólu ho mělo vyzvednout záchranné letadlo. Kvůli špatnému počasí však nemohlo odstartovat a Hadow strávil na nejsevernějším bodě planety nepříjemných osm dní takřka bez jídla; živil se jen čokoládou a oříšky. Letadla se nakonec šťastně dočkal - a přežil.
Historie dobývání severního pólu je dlouhá a plná podstatně tragičtějších historií. Stačí si vzpomenout třeba na výpravu švédského inženýra Salomona Andréeho, který se jako první pokusil dosáhnout pólu vzdušnou cestou. 11. července roku 1897 odstartoval ze Špicberk balón, v jehož koši seděli kromě Andréeho i jeho přátelé Strindberg a Fraenkel. Už za pouhé tři dny však museli nouzově přistát asi 300 kilometrů severně od Špicberk. Následoval zoufalý boj o život. Vzduchoplavci se pokusili po plovoucím ledu dojít nejprve k zemi Františka Josefa a poté zpět ke Špicberkám, ale proud stále zanášel ledové pole nepříznivým směrem. Více než dva a půl měsíce trvala pouť nešťastných vzduchoplavců po ledovém poli. Skončila 2. října 1897 na Bílém ostrově, severovýchodně od Špicberk, kde za několik dní všichni zemřeli. Možná zmrzli, možná se otrávili po požití medvědích jater - to se už zjistit nepodařilo. O osudu švédských dobrodruhů se svět dozvěděl až v roce 1930, kdy bylo na Bílém ostrově náhodou nalezeno jejich nouzové obydlí a také jejich těla. Našly se i jejich deníky a jako div divoucí i exponované filmy, které se po třiatřiceti letech v ledu podařilo vyvolat. Tragická historie tak získala i svou obrazovou podobu... Severní pól byl v době tragického nálezu už dobyt. O osobě dobyvatele se však vedly spory - a definitivně rozhodnuto není dodnes. A nikdy nebude.
6. dubna roku 1909 dorazil k pólu americký polární badatel Robert Edwin Peary se svým černošským sluhou a čtyřmi Eskymáky. Vztyčili na pólu americkou vlajku a zanechali tam také kovovou krabici se zprávou. Když se v září Peary vrátil domů, svůj úspěch okamžitě ohlásil. Během jeho nepřítomnosti, v dubnu téhož roku se však za prvního dobyvatele pólu označil jiný americký polárník - Frederick Albert Cook. Podle svého tvrzení dosáhl pólu rok před Pearym, 21. dubna 1908. Nepříznivé okolnosti ho však donutily v Arktidě přezimovat a tak se vrátil až o rok později. O jeho úspěchu se od počátků pochybovalo - Cook měl totiž jako objevitel dost špatnou pověst. V roce 1906 například prohlásil, že se mu jako prvnímu podařilo vystoupit na nejvyšší horu Severní Ameriky Mt.McKinley. Jeho průvodce to však později popřel. Cook podle něj na vrcholu nikdy nebyl. I Eskymáci, kteří s ním byli na výpravě k severnímu pólu tvrdili, že se v jejím průběhu nevzdálili příliš od pevné země, což by znamenalo jediné - že ani na pólu nebyl. Spor o prvenství mezi Cookem a Pearym rozhodovala komise v dánské Kodani. Cookovy důkazy byly podle ní nedostatečné, za prvního člověka na pólu byl označen Peary, což později stvrdil i americký Kongres. Jeden ruský badatel naproti tomu asi před třiceti lety důkladně prozkoumal Cookovy expediční zápisky a na základě rozboru údajů o některých přírodních jevech došel k závěru, že Cook se skutečně musel pohybovat někde v centrální Arktidě. Jestli však došel až k pólu, to se ze zápisků poznat nedá. Ani u Pearyho nebyly a nejsou důkazy stoprocentně přesvědčivé a nové se nenajdou. Severní pól se přeci nachází v Severním ledovém oceánu, na širém moři a led, který ho kryje je neustále v pohybu. Kovová krabice, kterou Peary na ledu zanechal, ať už to bylo kdekoliv, dávno leží někde podstatně jižněji. Na mořském dně...

Frederik Velinský

Starší texty, uveřejněné v pravidelné rubrice Napínavé bádání najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

autor: frv
Spustit audio