Joe Valachi a porušení omerty aneb Komu říkají mafiáni pentito?

9. září 2023

Členové mafiánských klanů newyorského podsvětí měli ve svých rodných listech často obce jako Corleone, Palermo a podobné. Jak mafie funguje se však dlouho příliš nevědělo.

O veškeré činnosti rodin, jejich organizační struktuře a ostatních členech museli jejich příslušníci zachovávat přísnou mlčenlivost. Zákon omerta. Kdo ho porušil, stal se chodící mrtvolou. Zároveň byl označen jako pentito – ten, kdo se kál, tedy v přeneseném slova smyslu udavač. Členové mafie omertu skutečně dodržovali. Americká policie sice věděla, jaké činy mafie páchají, ale o tom, jak jsou tyto zločinecké struktury organizované, měla jen přibližné představy.

Senátor Robert Kennedy a pentito Joe

Robert F. Kennedy, americký politik

To se změnilo 27. září 1963, kdy jeden z celkem vysoce postavených členů jedné z pěti newyorských mafiánských rodin prolomil zákon omerta. Byl to Joe Valachi. Prozradil všechno, co věděl. A to nikoli někde na policejní stanici, ale před výborem pro vnitřní bezpečnost amerického senátu. Senátor Robert Kennedy tehdy zařídil, že Valachiho výpověď mohli natáčet novináři. Mafián Valachi vypovídal po několik dní a z jeho řeči byl trhák. Veřejnost se tak dověděla, jaké jsou v New Yorku rodiny, jak jsou strukturované, co je omerta, poprvé uslyšeli pojem Cosa Nostra, a tak dál a tak dál.

Kdo byl Joe Valachi a proč promluvil? Narodil se v roce 1904 v New Yorku jako Joseph Michael Valachi do velmi početné rodiny italských přistěhovalců. Rodina byla velice chudá, otec byl agresivní alkoholik, takže Joe i mnozí další z jeho čtrnácti sourozenců se živili kde čím, včetně zločinu. Joe měl už před svým 18. rokem malý gang, který dokázal během velice krátké doby loupit a přepadat. Gangu se proto říkalo Minutemen – minutoví muži.

Pestrý život mafiána Valachiho

Postava za mřížemi

Ve 20. letech byl dvakrát polapen a poslán za mříže do slavného vězení Sing Sing. Zde se naučil nejen číst a psát, ale také se tu setkal se členem mafie, který ho zasvětil do tajů organizovaného zločinu. Po propuštění z vězení se tak Joe Valachi přidal nejprve k rodině Lucchese, v jejích řadách se zúčastnil mnoha krádeží a loupežných přepadení. Nakonec zakotvil u rodiny Genovese, kde se jeho zločinecký repertoár rozšířil ještě o vraždu.

V roce 1959 byl Joe Valachi zatčen za obchod s drogami a odsouzen na 15 let. Ve vězení s ním seděl i jeho kmotr Vito Genovese. Valachi měl podezření, ho Genovese chce nechat zabít, a tak ze strachu umlátil železnou trubkou jednoho ze spoluvězňů, jehož považoval za Genovesova nájemného vraha… Strach z kmotra se tak rozšířil ještě o strach z trestu smrti za vraždu. Dilema nakonec Joe Valachi vyřešil tak, že kývnul na spolupráci s vyšetřovateli výměnou za nižší trest. Jakou podobu měla ona spolupráce, tu už zaznělo.

Petr Vodička: Seriálová mafie

Valachiho svědectví

Valachiho mafiánští kolegové byli samozřejmě pořádně naštvaní, proto byl Valachi střežen asi dvě stovkami agentů. Americká policie díky němu získala mnoho informací, které jí pomohly k efektivnějšímu boji s mafií. Mafiánského tématu se chytla populární kultura. Podle Valachiho vzpomínek byla napsaná kniha a také byl natočen film s Charlesem Bronsonem v hlavní roli. Motivy z jeho výpovědi použil i režisér Coppola ve slavném Kmotrovi, na Valachiho narazíte i v seriálu Simpsonovi.

A co se stalo s Joem? Pomstila Cosa Nostra porušení omerty? Kdepak. Joe Valachi zemřel v texaském vězení v roce 1971 na infarkt.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.