Jindřich Tockstein
Samorost – tak se říká lidem, kteří pro svoji často nezařaditelnou povahu tak trochu vybočují z našich představ o tom, co normální. Takovou zcela svébytnou uměleckou osobností byl i jedinečný rytec skla, grafik a malíř Jindřich Tockstein, kterého připomene redaktor David Hertl.
Narodil se v červenci 1914 v Železném Brodě a po absolvování tamní sklářské školy se zapsal na pražskou Vysokou školu umělecko průmyslovou, kde studoval v ateliéru sochaře a rytce Josefa Drahoňovského. Bohém Tockstein se ale studiem příliš omezovat nenechal. V roce 1938 se vrátil do Železného Brodu a kreslit, malovat a modelovat i rýt sklo se naučil vlastně sám. První návrhy na ryté sklo sice udělal pro železnobrodského podnikatele Rudolfa Hlouška, ale dodnes není jasné, nakolik ovlivnil i tvorbu dalších místních podnikatelů. Tockstein vedl dál bohémský život, do práce chodil, jen kdy chtěl, a udělal-li náhodou nějakou práci pro svého zaměstnavatele, tak večer za pár piv nebo rumů udělal v hospodě stejné nebo lepší návrhy komukoliv, kdo mu zaplatil… Z Tockesteina se doslova přes noc stal uznávaný autor návrhů na rytiny, z nichž mnohé realizoval sám a mnohé další uznávaní rytci ze Železného Brodu. A přestože měl se sklem úspěchy, kam se podíval, lákala jej představa, že by se ještě stal malířem nebo grafikem. Napodruhé se hned po válce přihlásil na vysokou školu, tentokrát na pražskou Akademii výtvarných umění. Vydrželo mu to déle, ale únor 1948 na škole nepřežil – jeho politické názory byly pro nastupující komunistický režim neúnosné. Od roku 1949 byl Tockstein designérem rytého skla v národním podniku Železnobrodské sklo. Jedním z nejlepších, jaké jsme v té době měli. Zasloužil se o vznik mnoha váz, pohárů a plaket, upomínkových předmětů s figurálními motivy a dekorovaného nápojového skla. Málem zapomenuté jsou jeho skleněné sochy. Skleněné předměty s Tocksteinovými rytinami předávali ministři různým vzácným zahraničním návštěvám, dostávali je národní umělci, vítězové významných mezinárodních sportovních soutěží. Přes svůj bohémský život to byl poměrně pracovitý člověk, pohotový a s mimořádnou fantazií. Od konce padesátých let už zpracovával pouze návrhy a jejich realizaci přenechával zkušeným rytcům – a tak tomu bylo až do roku 1974, kdy odešel do penze. O rok později sice zemřel – bylo to 14. dubna 1975 – ale protože svým působením ovlivnil celé generace studentů železnobrodské sklářské i turnovské šperkařské školy, je možné říci, že umělecký vliv Jindřicha Tocksteina byl patrný ještě v devadesátých letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Paříži vzplál olympijský oheň, hry jsou zahájeny. Česko může už v sobotu získat medaile
-
Silničáři začali stavět na nevyvlastněných pozemcích obchvat Pardubic. ‚Právně naprosto čisté,‘ uvedli
-
Všechny české obchody mají nižší zisk než jediný agropotravinářský komplex, srovnává Prouza
-
Předseda českého olympijského výboru: Chceme se na olympiádě dívat o kus dál a vytvářet vzory pro děti