Jindřich Tockstein

14. duben 2012

Samorost – tak se říká lidem, kteří pro svoji často nezařaditelnou povahu tak trochu vybočují z našich představ o tom, co normální. Takovou zcela svébytnou uměleckou osobností byl i jedinečný rytec skla, grafik a malíř Jindřich Tockstein, kterého připomene redaktor David Hertl.

Narodil se v červenci 1914 v Železném Brodě a po absolvování tamní sklářské školy se zapsal na pražskou Vysokou školu umělecko průmyslovou, kde studoval v ateliéru sochaře a rytce Josefa Drahoňovského. Bohém Tockstein se ale studiem příliš omezovat nenechal. V roce 1938 se vrátil do Železného Brodu a kreslit, malovat a modelovat i rýt sklo se naučil vlastně sám. První návrhy na ryté sklo sice udělal pro železnobrodského podnikatele Rudolfa Hlouška, ale dodnes není jasné, nakolik ovlivnil i tvorbu dalších místních podnikatelů. Tockstein vedl dál bohémský život, do práce chodil, jen kdy chtěl, a udělal-li náhodou nějakou práci pro svého zaměstnavatele, tak večer za pár piv nebo rumů udělal v hospodě stejné nebo lepší návrhy komukoliv, kdo mu zaplatil… Z Tockesteina se doslova přes noc stal uznávaný autor návrhů na rytiny, z nichž mnohé realizoval sám a mnohé další uznávaní rytci ze Železného Brodu. A přestože měl se sklem úspěchy, kam se podíval, lákala jej představa, že by se ještě stal malířem nebo grafikem. Napodruhé se hned po válce přihlásil na vysokou školu, tentokrát na pražskou Akademii výtvarných umění. Vydrželo mu to déle, ale únor 1948 na škole nepřežil – jeho politické názory byly pro nastupující komunistický režim neúnosné. Od roku 1949 byl Tockstein designérem rytého skla v národním podniku Železnobrodské sklo. Jedním z nejlepších, jaké jsme v té době měli. Zasloužil se o vznik mnoha váz, pohárů a plaket, upomínkových předmětů s figurálními motivy a dekorovaného nápojového skla. Málem zapomenuté jsou jeho skleněné sochy. Skleněné předměty s Tocksteinovými rytinami předávali ministři různým vzácným zahraničním návštěvám, dostávali je národní umělci, vítězové významných mezinárodních sportovních soutěží. Přes svůj bohémský život to byl poměrně pracovitý člověk, pohotový a s mimořádnou fantazií. Od konce padesátých let už zpracovával pouze návrhy a jejich realizaci přenechával zkušeným rytcům – a tak tomu bylo až do roku 1974, kdy odešel do penze. O rok později sice zemřel – bylo to 14. dubna 1975 – ale protože svým působením ovlivnil celé generace studentů železnobrodské sklářské i turnovské šperkařské školy, je možné říci, že umělecký vliv Jindřicha Tocksteina byl patrný ještě v devadesátých letech.

0:00
/
0:00
autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.