Jestli už vás omrzely brambory, zkuste topinambury

30. listopad 2023

Topinamburům se říká také indiánské, nebo židovské, brambory. Tyto hlízy jsou velmi zdravé a v kuchyni si je také zamilujete.

Topinambury pocházejí ze Severní Ameriky. Název mají podle jednoho indiánského kmene. Indiáni využívali tyto hlízy jako zeleninu i jako krmení pro dobytek. Jejich výhodou je, že jdou sklízet i dvakrát za rok.

Topinambury jsou oproti bramborám trochu sladší. Co se týká jejich prospěšnosti pro naše zdraví, pomáhají tvořit probiotické bakterie, které jsou důležité pro střevní mikroflóru.

Hlízy obsahují kyselinu jablečnou, hořčík, železo i různé vitamíny – například provitamín A. Protože je v nich hodně draslíku, pomáhají při revmatismu, odvodňují, a tak ulevují při otocích.

Zlepšují nejen činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin, podporují látkovou výměnu v těle, působí protirevmaticky, protiastmaticky a mají i detoxikační účinky. Je v nich i hodně inulinu – cukru, který je vhodný pro diabetiky, snižuje krevní cukr.

 Topinamburový krém s liškami

Když budete jíst pravidelně topinambury, harmonizujete žlučník s ostatními orgány.

Nastrouhané nebo nakrájené na plátky je přidejte do salátů, hodí se skvěle jako příloha, můžete je opéct nebo dát do polévky. Chutnají trochu jako slunečnicová semínka.

Hlízy topinamburu vařte jen krátce (velmi brzy jsou měkké), a to s kapkou citronové šťávy, aby nemodraly, ale zůstaly bílé.

My si dnes připravíme polévku – topinamburový krém. Jak na to? Na másle osmažte topinambury s cibulí a tymiánem. Zalijte zeleninovým vývarem, můžete přidat trochu brambor a kořenové zeleniny a uvařte do měkka. Pak už jen rozmixujte, vmíchejte smetanu a je hotovo.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.