Jak zemřel kapitán Lapérouse?

Před 220 lety, 1. srpna roku 1785, vypluly z francouzského Brestu lodi Boussole a Astrolabe pod velením mořeplavce Jeana Francoise de Galaup, hraběte de Lapérouse. Jeho úkolem bylo zkoumat Tichomoří, mapovat neznámá pobřeží a zabírat tyto končiny jménem krále Ludvíka XVI. Nikdo z členů výpravy se však domů nevrátil. Lodi kapitána Lapérouse procestovaly celé Tichomoří a kapitán zasílal do Francie průběžné zprávy; tu poslední začátkem roku 1788 z australského Sydney. Od té doby byla výprava pohřešována. Až v roce 1826 se podařilo zjistit, že obě lodi ztroskotaly u ostrova Vanikoro, který je součástí Šalamounových ostrovů; záchranná expedice Dumonta D'Urvilla však už na ostrově nikoho z trosečníků nenašla. Poslední prý zemřel jen pár let před příjezdem výpravy. Osud kapitána zůstal záhadou.
Letos se na Vanikoro vypravila nová a početná francouzská expedice, která měla o osudech námořníků z Astrolabe a Boussole zjistit další podrobnosti. Odborníci zkoumali trosky dvou lodí, které nalezl už D'Urville a s konečnou platností potvrdili, že se opravdu jedná o lodi Lapérousovy výpravy. Boussole podle všeho v bouři najela na útesy a rozbila se na kusy. Přežít nemohl nikdo - ani sám kapitán, pokud byl na její palubě. O tom však pochybuje obchodník Alain Conan, předseda Šalamounova sdružení, které už čtvrt století po Lapérousově osudu pátrá. Podle něj byl v čase katastrofy velký mořeplavec zřejmě dávno mrtev - pravděpodobně podlehl nějaké tropické nemoci. Posádce Astrolabe se podařilo dostat poškozenou loď až k pláži a přeživší námořníci se uchýlili na břeh, mezi domorodce z vesnice Pokori. O jejich dalším osudu víme jen z vyprávění, která jsou dodnes na Vanikoru živá - část trosečníků prý domorodci snědli, další odpluli na nouzových plavidlech, postavených z trosek, zbylí podlehli nemocem. Kromě zbytků obou lodí po nich však na Vanikoru zůstaly i jiné stopy. Členy letošní francouzské expedice byli také jazykovědci, kteří chtěli zjistit, zda se od Lapérousových námořníků místní domorodci nepřiučili nějakým slovům. Uspěli. Domorodci z Vanikora například dodnes říkají fazolím "kasulay". Dost podobně se na francouzském jihu říká pokrmu z fazolí a masa - "cassoulet" (čti "kasule"). A právě z jižní Francie pocházel i Jean Francois de Galaup, hrabě de Lapérouse, jeden z největších mořeplavců všech dob.

Frederik Velinský

(podle zprávy ČTK ze dne 14.5.2005)

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.