Jak jsou stará souhvězdí
Rozdělení oblohy na souhvězdí patří k základům astronomie. Vzniklo z praktických důvodů a také z přirozené lidské zvídavosti. Než jsme se však dopracovali k dnešní podobě hvězdných map, uplynula dlouhá doba.
Počátky hledejme někdy před 7 tisíci lety. Z historických pramenů odvozujeme, že se o první rozdělení oblohy pokusili lidé v Malé Asii a Mezopotámii. Zdokonalené záznamy obsahuje Almagest řeckého učence Ptolemaia z roku 137. Almagest je prý však ještě o čtvrt tisíciletí mladší než katalog Hipparchův, který se ovšem nedochoval.
Když Mezinárodní astronomická unie ve 20. letech minulého století jednala o novém dělení hvězdné oblohy, musela brát v úvahu právě tradiční rozdělení, což ovšem byla věc nejistá a dosti sporná. Šlo také o to, aby mezi souhvězdími nebyly žádné překryvy, jako na řadě starých map. Výsledek známe a dodnes používáme - obloha je rozparcelována na 88 souhvězdí o celkové rozloze 41 253 čtvereční stupně. Pro zajímavost - největší rozlohu podle této parcelace má souhvězdí Hydra, naopak nejmenší je Šíp. Každé souhvězdí má svůj název podle národních jazyků, ale astronomové používají latinské názvy.
Je rozšířeným omylem, že objekty na hvězdných mapách tvoří blízká společenství. Někdy tomu tak opravdu je, většinou však spolu vůbec nesouvisejí. Kdyby se naše hvězdné mapy dostaly do rukou mimozemšťanům dejme tomu někde v souhvězdí Lyry, které máme teď v létě přímo nad hlavou, asi by jim moc platné nebyly, i kdyby se Lyřané naučili česky nebo latinsky sebelépe. Obrazce na našich mapách jsou takto viditelné jen ze Země, popřípadě z jiného tělesa naší sluneční soustavy. Hvězdy k sobě v mnoha případech váže jen zdánlivá vizuální blízkost a podobnost určitému tvaru tak, jak se jeví nám, Pozemšťanům. Například nejjasnější hvězdu v souhvězdí Lyry a snad nejznámější prstencovou planetární mlhovinu v Lyře, označovanou jako M 57, dělí od sebe asi půldruhého tisíce světelných let. I když nás to trápit nijak nemusí, je nasnadě, že odtamtud by Velký vůz asi vůbec žádným vozem nebyl.
Miroslav Zimmer
Z rubriky Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie. Vysíláno v Planetáriu 29/2005, 16. - 20. července.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Adiktolog: Oblíbenost elektronických cigaret mezi mladými stoupá. Nejčastějším důvodem jsou příchutě
-
Pentagon shání vojáky, kteří budou přihlížet UFC před Bílým domem. Náklady na cestu si ale uhradí sami
-
Slovensko je velmi izolované. Naše země ale není jen Robert Fico a jeho proruská politika, popisuje Korčok
-
Kdo podvádí, nemůže být šéfem KRNAP. Favorit Moravec uměl na park jen nadávat, vadí senátorovi