Jak jsou stará souhvězdí
Rozdělení oblohy na souhvězdí patří k základům astronomie. Vzniklo z praktických důvodů a také z přirozené lidské zvídavosti. Než jsme se však dopracovali k dnešní podobě hvězdných map, uplynula dlouhá doba.
Počátky hledejme někdy před 7 tisíci lety. Z historických pramenů odvozujeme, že se o první rozdělení oblohy pokusili lidé v Malé Asii a Mezopotámii. Zdokonalené záznamy obsahuje Almagest řeckého učence Ptolemaia z roku 137. Almagest je prý však ještě o čtvrt tisíciletí mladší než katalog Hipparchův, který se ovšem nedochoval.
Když Mezinárodní astronomická unie ve 20. letech minulého století jednala o novém dělení hvězdné oblohy, musela brát v úvahu právě tradiční rozdělení, což ovšem byla věc nejistá a dosti sporná. Šlo také o to, aby mezi souhvězdími nebyly žádné překryvy, jako na řadě starých map. Výsledek známe a dodnes používáme - obloha je rozparcelována na 88 souhvězdí o celkové rozloze 41 253 čtvereční stupně. Pro zajímavost - největší rozlohu podle této parcelace má souhvězdí Hydra, naopak nejmenší je Šíp. Každé souhvězdí má svůj název podle národních jazyků, ale astronomové používají latinské názvy.
Je rozšířeným omylem, že objekty na hvězdných mapách tvoří blízká společenství. Někdy tomu tak opravdu je, většinou však spolu vůbec nesouvisejí. Kdyby se naše hvězdné mapy dostaly do rukou mimozemšťanům dejme tomu někde v souhvězdí Lyry, které máme teď v létě přímo nad hlavou, asi by jim moc platné nebyly, i kdyby se Lyřané naučili česky nebo latinsky sebelépe. Obrazce na našich mapách jsou takto viditelné jen ze Země, popřípadě z jiného tělesa naší sluneční soustavy. Hvězdy k sobě v mnoha případech váže jen zdánlivá vizuální blízkost a podobnost určitému tvaru tak, jak se jeví nám, Pozemšťanům. Například nejjasnější hvězdu v souhvězdí Lyry a snad nejznámější prstencovou planetární mlhovinu v Lyře, označovanou jako M 57, dělí od sebe asi půldruhého tisíce světelných let. I když nás to trápit nijak nemusí, je nasnadě, že odtamtud by Velký vůz asi vůbec žádným vozem nebyl.
Miroslav Zimmer
Z rubriky Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie. Vysíláno v Planetáriu 29/2005, 16. - 20. července.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
-
Operette gala
Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka -
1. Symfonická
Chinaski a SOČR live -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bradáčová nesouhlasí se zastavením stíhání miliardáře Pelce kvůli jeho zdraví. Podala dovolání
-
Unijní ministři vnitra jednají o aktuální situaci ve španělské Ceutě. Centra pro migranty jsou tam plná
-
‚Znělo to jako válka.‘ Požáry na jihu Francie odpálily granáty a odhalily munici z minulého století
-
Návrat Maxové. Kontrolovala jakost v Kosteleckých uzeninách a zakládala ANO, teď vede STAN do voleb v Táboře