Já ne!

3. duben 2010

Autorem knížky, o které dnes budeme hovořit, je respektovaný německý historik a publicista Joachim Fest, narozený roku 1926.

0:00
/
0:00

Knížka má jméno Já ne! s podtitulem Bolestné zrání v době nacismu a vyšla pražském nakladatelství Práh. Mladý muž z dobře situované německé rodiny dospívá v době, kdy nacionálně socialistický režim – řečeno dnešním výrazem – utahuje šrouby. A zatímco generace Němců v tento okamžik selhávají, rodina středoškolského profesora Johannese Festa se staví na odpor. Nikoli aktivní, se zbraní v ruce, ale nikoli pasivní, tedy nulový. Festovi – především zásluhou tvrdohlavého otce – dělali celou dobu nacistického běsnění jediné: nesnažili se předstírat, že to vše kolem nich je normální a v pořádku. Naopak, v okruhu několika posledních přátel se utvrzovali v tom, že to, co se děje, je nenormální. Pro rodinu to znamenalo výrazně zhoršení sociálního postavení, odsunutí na pomyslný okraj společnosti a nakonec i represe v podobě povolání synů a nakonec i otce na frontu. Joachim Fest říká, že nepíše historii období vlády nacismu, ale odraz této doby v životě rodiny, která se nenechala zlomit. A tak můžeme sledovat nejen poklidná dvacátá léta nebo období bouřlivých změn v polovině let třicátých. Z knížky se dozvíme fascinující podrobnosti o bohatém kulturním životě v Německu, stejně tak ale nahlédneme do života bohaté vrstvy německých židů a možná pochopíme, proč tito lidé – nebo jejich drtivá většina - do poslední chvíle nebyli schopno reagovat na to, co se chystalo, a pak už jen spořádaně odcházeli do transportů na východ. Joachim Fest líčí vlastní odchod na frontu, válečné zážitky, americké zajetí, uvěznění v internačním táboře pro válečné zajatce a nakonec i návrat domů..

autor: David Hertl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.