Horká Vega, studené Pluto

12. leden 2006

Minule jsme hovořili o záhadách temných skvrn na hvězdném nebi, dnes si poopravíme poznatky o teplotách, které panují na páté nejjasnější hvězdě naší oblohy, která se nazývá Vega, a také na diskutabilní planetě Plutu.

"Orel klesající střemhlav", jak zní překlad arabského názvu Vegy, měl podle původních zjištění astronomů povrchovou teplotu 10 000°C stupňů Celsia. Současná měření pomocí interferometrického systému, která na americkém Mount Wilson provedl tým University Georgia, zpřesnila údaje natolik, že můžeme hovořit o poměrně velkých teplotních rozdílech na této hvězdě. Zatímco v blízkosti pólů Vegy dosahuje teplota 9930°C, rovníková oblast je se 7650°C téměř o 2300 stupňů chladnější. Počítačově vytvořený model hvězdy rovněž ukázal, že Vega rotuje obrovskou rychlostí. Kdyby zrychlila jen o osm procent, mohlo by dojít k fyzickému rozpadu hvězdy. S rotací zřejmě souvisí i zmíněné teplotní rozdíly. Vědci hovoří o tzv. gravitačním ztemnění.
Pokud jde o nejvzdálenější planetu naší soustavy, na Plutu je v porovnání s hvězdou Vega, o poznání příjemněji, i když na naše poměry hodně chladno. Vědci z amerického Smithonianova centra pro astrofyziku nyní zjistili, že Pluto je ještě o trochu studenější, než se předpokládalo. Planeta - s měsícem Charonem vlastně skoro "dvojplaneta", obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti minimálně třicetkrát větší než Země. Dopadá na ni tudíž mnohonásobně méně světla a tepla. Teplota na povrchu během oběhu kolem Slunce velmi kolísá, neboť parametry dráhy se značně mění; rozdíl činí až 3 miliardy kilometrů. Se zvětšující se vzdáleností od Slunce řídká atmosféra vymrzá a padá na povrch Pluta v podobě ledu. Astronomům se dosud nedařilo změřit tepelnou emisi tak, aby rozlišila Pluta a Charona, obě tělesa, viděno z našeho pohledu, totiž téměř splývají. Rozlišení se zdařilo až nyní pomocí radioteleskopu SMA na Havajských ostrovech. A tak nyní víme, že na ledovém povrchu Pluta panuje teplota -230°C místo předpokládaných -220, jako na Charonu. Nižší teplota je způsobena rovnováhou mezi ledovým povrchem a řídkou dusíkovou atmosférou. Sluneční teplo nestačí povrch Pluta ohřát a naopak se postará o jeho ochlazení, protože přemění dusíkový led na plynný dusík. Jedná se o podobný efekt, jaký vzniká při vypařování kapaliny - každý asi ví, jak odpařující se pot ochlazuje kůži. Další informace o Plutu a jeho měsících zpřesní za devět let americká kosmická sonda New Horizons, která k Plutu a Kuiperově pásu odstartuje už za několik dní.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Spustit audio