Hledání Černého vikinga. Vikinská éra z pohledu historie i fikce
Bergsveinn Birgisson pátrá po osudech svého prapředka, jednoho z prvních islandských záborců země, na kterého dávní pěvci tak trochu zapomněli.
Díky starým ságám, epickým příběhům z historie, předávaným po staletí ústní tradicí a zapsaným až ve středověku, mohou mnozí Islanďané odvozovat svůj původ už od prvních záborců země, kteří přišli na ostrov v druhé polovině 9. století. Patří mezi ně také islandský publicista a filolog Bergsveinn Birgisson. Mezi svými předky má Geirmunda Heljarskinna, „nejznamenitějšího ze všech záborců země“, jak se odedávna vypráví. Příběhy o něm slýchal už jako dítě a později mu začalo vrtat hlavou, proč jeho prapředek, na rozdíl od jiných znamenitých mužů, nemá svou vlastní ságu. Ztratila se – nebo vůbec nevznikla? Začal sbírat materiál, pídit se po odkazech a zmínkách – a výsledkem jeho mravenčí práce se stala kniha „Hledání Černého vikinga“, která letos vyšla i česky v nakladatelství Kniha Zlín.
Informací, ze kterých Bergsveinn Birgisson mohl vycházet, je málo, a tak je jeho kniha jakousi historickou fantazií, kde se střídají faktografické pasáže s beletristickými, tvrdá fakta s fikcí. Z této palety vystupuje dramatický příběh muže, zvaného „Pekelná kůže“, jak bychom mohli přeložit jméno Heljarskinn. Geirmund a jeho dvojče Hámund byli synové Hjöra, krále norského Rogalandu a jeho ženy Ljúfviny, původem z Bjarmalandu, země kdesi na pobřeží Bílého moře na severu dnešního Ruska. Proto byli oba bratři tmavého, až „pekelného“ vzhledu, z vikinského pohledu oškliví. Král Hjör měl s Bjarmalandem dobré vztahy – od tamních lovců kupoval pevné mroží kůže a tuk, strategické suroviny pro stavbu lodí. Také svého syna Geirmunda oženil s dívkou z Bjarmalandu a dokonce ho v té daleké zemi nejspíš nechal pár let žít.
Cesta do Bjarmalandu se uzavřela, když začala v Norsku despotická vláda Haralda Krásnovlasého. Bylo nutné hledat nové zdroje. Geirmunda odvezli do Irska a pak byl vyslán na Island. Nebyly za tím žádné vznešené cíle. Žili tam mroži. K jejich lovu a zpracování bylo třeba hodně lidské síly, která na Islandu chyběla. Geirmund Heljarskinn to s mroži uměl a dovedl také zajistit spoustu otroků, kteří těžkou práci udělali za něj. Byl sice „nejznamenitější ze záborců“, pevnou rukou však ovládal stovky jiných, otroků i svobodných mužů, takže je zjevné, že rovnostářství prvních islandských osadníků, tolik opěvované v ságách, je patrně jen mýtus. A Geirmund „Pekelná kůže“ byl jaksi „málo ušlechtilý“, aby si později vysloužil svou vlastní ságu. Napsal mu ji až teď jeho potomek, vzdálený tři desítky generací, spisovatel Bergsveinn Birgisson. Díky němu si ji můžete přečíst i vy.
Bergsveinn Birgisson: Hledání Černého vikinga. Vikinská éra z pohledu historie a fikce. Praha: Kniha Zlín – Albatros Media, a.s., 2019. ISBN 978-80-7473-751-0.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
