Historie našich cest sahá do doby bronzové. Pevné kamenné silnice se začaly budovat až za vlády Marie Terezie
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Archeologické nálezy potvrzují, že přes naše území proudily karavany, vozící vzácné komodity, dokonce i zlato. K dispozici měly jen vyšlapané stezky, někde doplněné dřevěnými hatěmi.
Za vlády Přemyslovců se obchodní síť rozrůstá a vznikají takzvané „zemské stezky“. Ve 14. století se Karel IV. staral o opravy cest a zavedl strážná místa proti loupežníkům. První „skutečnou“ silnicí byla trasa z Prahy do Vídně. Obchodníci se ale často snažili vytyčené trasy obejít, protože se jim nechtělo platit mýto, a zůstávaly po nich jen vyšlapané pruhy země.
Husitské války stav komunikací ještě zhoršily. S 16. stoletím přicházejí nová opatření proti loupežníkům, například kácení lesů kolem hlavních cest. A do této doby také spadá počátek mapování silnic.
Průkopníkem kartografie byl německý astronom, geodet a fyzik Erhard Etzlaub. Jeho mapy měly usnadnit poutníkům cestu do Říma. První českou mapu vytiskl Mikuláš Klaudyán v roce 1518.
Pevné kamenné silnice se začaly budovat až v 18. století za vlády Marie Terezie podle rakouské metody – s vrstvou lomového kamene a štěrku. Říkalo se jim Císařské silnice a můžeme říci, že dodnes tvoří páteř naší silniční sítě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
