Historicko-lingvistický speciál: Bedřich Hrozný a Chetité a rozluštění elamského lineárního písma

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co psali svým lineárním písmem B na hliněné tabulky staří Mykéňané, ocitujeme dva nápisy z nádob nalezených v syrské Al-Mině a Athénách, které jsou vůbec nejstaršími dochovanými nápisy psanými řeckou abecedou a přidáme i jeden starý řecký nápis z osady Kýmé u dnešní Neapole; nakonec se zmíníme o řecké literární produkci, která vyžadovala od autorů i čtenářů znalost řady řeckých dialektů – jinak si příliš nepočetli.

Bedřich Hrozný a Chetité

Český klínopisec a orientalista, úspěšný luštitel jazyka starověkých Chetitů a zakladatel oboru chetitologie|foto:autor neznámý, Archiv Českého rozhlasu

Lví podíl na objevech světového významu mělo v minulosti i nemálo Čechů nebo Moravanů. Někteří z nich dosáhli mezinárodní proslulosti a najdou se mezi nimi i opravdu slavná jména. K těm rozhodně patří třeba orientalista Bedřich Hrozný. Svět se o něm dozvěděl v roce 1915, kdy poprvé vystoupil před odbornou veřejností se zprávou, že se mu podařilo rozluštit jazyk starověkých Chetitů. Vyřešil tak problém, s nímž se bezvýsledně prali mnozí před ním. V té době bylo Hroznému šestatřicet let. Narodil se roku 1879 v Lysé nad Labem. Měl se stát farářem, po roce vysokoškolských studií bohoslovectví ve Vídni však raději přešel ke studiu starověkých semitských a orientálních jazyků. Tohoto kroku jistě nikdy nelitoval…

V rámci našeho pořadu jsme vám osobnost Bedřicha Hrozného představili v roce 2003 prostřednictvím rozhovoru s Janou Součkovou, specialistkou na starý Přední východ a chetitoložkou. Než jsme se dostali k podrobnějšímu povídání o chetitštině a jejím luštění, řekli jsme si něco o Chetitech samotných. Co se o nich na počátku 20. století vůbec vědělo? Jak se na Hrozného úspěch dívala tehdejší odborná veřejnost – zejména ti badatelé, kteří si už dříve na chetitštině vylámali zuby? A jak byl Hrozný úspěšný jako archeolog?

Tzv. Lví brána do města Chattušaš, hlavního města starověké Chetitské říše, ve střední Anatolii v dnešním Turecku|foto:Shutterstock

Rozluštění elamského lineárního písma

Takzvané lineární písmo A nebo hieroglyfické písmo z ostrova Kréty, protoindické harappské písmo, kypersko-mínójské písmo, jazyk i písmo starověkých Frýgů z Balkánu a Malé Asie, znaky na tabulkách rongorongo z Velikonočního ostrova – to jsou jen některé z nejtvrdších oříšků, které čekají, až se je lingvistům a kryptologům podaří rozlousknout. Mnohé z nápisů v těchto písemných systémech přitom známe třeba několik staletí – rozluštit se je však dosud nepodařilo. Jeden pomyslný „zářez na pažbě“ si však odborníci přece jen nedávno mohli udělat. Francouzský badatel François Desset totiž oznámil, že se mu podařilo rozluštit lineární elamské písmo, staré více než 4,5 tisíce let.

Ohňový chrám starověkých Elamitů na území dnešního Íránu|foto:Shutterstock

Kdo byli oni Elamité, kteří tento písemný systém používali; kde žili a proč bylo jejich písmo tak dokonale zapomenuto? Jaké jsou jeho zvláštnosti a co víme o jazyku, který zapisuje? Řekli jsme, že šlo o rozluštění lineárního elamského PÍSMA. To znamená, že samotný jazyk, elamština, už byl známý? A pokud ano – tak odkud? O tom hovoří archeolog a filolog Ľubomír Novák z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak elamské lineární písmo vůbec vypadá? Jak moc jsou jeho znaky originální? Proč se je nedařilo rozluštit? A o čem se v lineárních elamských nápisech píše?