Fyzik Heinrich Hora, rodák z děčínských Podmokel, je vědecky činný i ve svých 89 letech

Ve výročí týdne si připomeneme teoretického fyzika Heinricha Horu. Narodil se 1. července 1931 v Podmoklech, dnešní části Děčína.

Střední školu začal navštěvovat v Ústí nad Labem, po konci války ji dokončil v durynském Altenburgu, kam byla jeho rodina odsunuta.

Zaujala ho fyzika, kterou vystudoval na univerzitě v Halle-Wittenbergu a v Jeně. V následujících letech pak působil v průmyslu. Pracoval u firem Carl Zeiss, IBM, Westinghouse a Siemens, a to v oblasti fyziky pevných látek a optických detektorů. U IBM získal Heinrich Hora patent na přípravu syntetických diamantů pomocí plynné fáze.

Působil také na akademické půdě, kde se zabýval především fyzikou plazmatu. Pracoval pro Ústav Maxe Plancka, pro Rensselaer Polytechnic Institute v New Yorku.

V roce 1975 se Heinrich Hora usadil Austrálii, kde získal místo profesora teoretické fyziky na Univerzitě v Novém jižním Walesu. Vedle toho hostoval na celé řadě dalších univerzit po celém světě. Působil také v CERN – Evropské organizaci pro jaderný výzkum v Ženevě.

Heinrich Hora platí za špičkového vědce. Na svém kontě má na 500 vědeckých prací, řadu knížek a vědeckých patentů. Patří mezi ně například vylepšení výroby jaderné energie.

Vědecké činnosti se věnuje stále, poslední patent uveřejnil podmokelský rodák Heinrich Hora letos. Navzdory tomu, že mu ve středu bude 89 let.

In Bodenbach, heute einen Teil von Tetschen  wurde am 1. Juli 1931 Theoretischer Physiker Heinrich Hora geboren. Die Mittelschule studierte er in Aussig a.d. Elbe, nach der Vertreibung im thüringischen Altenburg. Hora wurde von der Physik bezaubert, die er dann an der Universität Halle-Wittenberg in Jena studierte. Er arbeitete bei Firmen wie Carl Zeiss, IBM, Westinghouse und Siemens auf dem Gebiet der Festkörperphysik und optischer Detektoren.

Bei IBM bekam Hora 1964 Patent für Diamantabscheidung aus der Gasphase. Er wirkte auch im akademischen Bereich, wo er sich mit Plasmaphysik und Laser-Plasma-Wechselwirkung beschäftigte. Heinrich Hora arbeitete am Max-Planck-Institut für Plasmaphysik in Garching.

1969 bis 1975 war er außerdem Adjunct Associate Professor am Rensselaer Polytechnic Institute in New York. 1975 wurde er Professor für theoretische Physik und Leiter des Instituts für Theoretische Physik der University of New South Wales. Er war unter anderem Gastprofessor an der University of Rochester, in Bern, am Weizmann Institut, Iowa, Gießen, Darmstadt, Osaka, am CERN (Attaché 1990 bis 1992).

Heinrich Hora veröffentlichte über 500 Arbeiten (2011), darunter mehrere Bücher, und hält 58 Patente (12 in den USA). Hora entwickelte eine Methode, wie man Kernenergie wissenschaftlicher herstellen könnte: 2018 veröffentlichte er die Vorteile eines Bor-Laser-Fusions Reaktors (Bolafus) im Vergleich zu anderen Reaktortypen (ITER, Stellarator).

Er ist bekannt durch den sog. Schwarz-Hora Effekt. Heinrich Hora widmet auch heute noch der wissenschaftlichen Arbeit, sein letztes Patent veröffentlichte er heuer. Und das trotz seines Alters: am Mittwoch wird Heinrich Hora 89 Jahre alt!