Fantastické cesty: hledání života mimo naši planetu a monumentální stavby z tureckého Göbekli Tepe

V úvodním přehledu zajímavostí vás seznámíme s projektem návratu dovokých koček na Skotskou vysočinu, zmíníme se o mnohaleté snaze brazilských výzkumníků vyšlechtit přirozeně bezkofeinovou kávu, představíme vám nového obrněného dinosaura z anglického ostrova Wight, povíme si něco málo o komerčních letech na práh vesmíru, do kterých se pustila soukromá společnost Virgin Galactic a nevynecháme aktuální novinku od planety Saturnu – objev fosforu ve vodní páře vyvrhované z měsíce Enceladu.

Life Beyond Us: Život mimo nás

Life Beyond Us, astrobiologická antologie|foto:European Astrobiology Institute

Na dubnovém pražském ComicConu byla poprvé představena nová knižní antologie Life Beyond Us, což bychom snad mohli přeložit jako Život mimo nás. To znamená – mimo naši planetu. Protože právě takové je hlavní téma povídek i populárně vědeckých esejí, které kniha obsahuje. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti přístupnou a zábavnou formou vědecké bádání, orientované na hledání života ve vesmíru. My, jako lidstvo, se už dlouho chováme jako ty žáby ze známé básně Jana Nerudy z Písní kosmických, které se z kaluže dívají k nebesům a ptají se: „Jsou-li tam žáby taky?“ Jsme ale podstatně skromnější: nehledáme srovnatelnou civilizaci, jako je ta naše. Stačily by nám ty žáby, anebo ještě méně – cokoliv živého.

Existuje život u cizích sluncí?|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Hledáním života ve vesmíru se zabývá vědní obor, kterému se říká astrobiologie. Přiblížíla nám ho editorka zmíněné antologie Life Beyond Us, Julie Nováková, evoluční bioložka, popularizátorka vědy a také spisovatelka. Odrážejí se v této antologii ve větší či menší míře témata nebo populární trendy, které takříkajíc „hýbou“ světem současné sci-fi? A kdo všechno se na ní podílel?

T-pilíře a kamenná zvířata

Poblíž tureckého města Urfa, hlavního města stejnojmenné provincie na jihovýchodě země při hranicích se Sýrií, se nachází lokalita Göbekli Tepe. Je to archeologické naleziště zásadního významu, součást Světového dědictví UNESCO, o jehož existenci až do 90. let minulého století nikdo neměl ani tušení. Teprve pak se ukázalo, co v sobě skrývá nápadný pahorek o průměru 300 metrů, patnáctimetrové výšce a rozloze přibližně devíti hektarů: pozůstatky monumentální kamenné architektury, staré 12 tisíciletí. Smysl odkrytých, převážně kruhových konstrukcí s mohutnými sloupy ve tvaru písmene T, nám už dnes uniká. O to víc nás podobné památky fascinují.

Reliéfy na kamenných pilířích v Göbekli Tepe zachycují různá zvířata|foto:Shutterstock

Jak byly monumenty Göbekli Tepe objeveny? O tom hovoří Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Všechno to začalo v roce 1963, kdy se náhodou zjistila přítomnost jakýchsi kamenných struktur pod povrchem. Až v 90. letech tam však začal kopat německý archeolog Klaus Schmidt a jeho kolegové, kteří na sídlištním pahorku v Göbekli Tepe postupně odkryli několik unikátních kamenných staveb. Jak vypadají, jak jsou velké – a z jakého jsou kamene? A jsou pilíře ve tvaru písmene T opravdu stylizovanými lidskými postavami? A co si máme myslet o výzdobě těchto tajemných kamenných monumetů?