Dýně v kuchyni

14. září 2012

Vzpomínáte, jak před lety dobyly české kuchyně cukety? V poslední době se na vítězné tažení do našich kuchyní daly oranžové dýně hokkaidó.

Dýně Hokkaidó není tak vodnatá, její dužina je pevnější, má vlastní chuť a jak barva napovídá, obsahuje dost betakarotenu, dále vitamíny skupiny B, poměrně hodně draslíku, taky vápník a přitom málo sodíku, umí na sebe nabalit toxiny a vyvést je z těla - to jsou informace pro ty, kteří chtějí jíst především zdravě.

A pro ty, kteří si chtějí prostě pochutnat a neřeší obsahy minerálů a vitamínů, můžeme dodat, že s dýněmi (nejen typu hokkaidó) se dají v kuchyni dělat hotová kouzla, nejen falešný ananasový kompot jako kdysi.

Hokkaido má oproti jiným dýním výhodu, že ji nemusíte loupat. Stačí, když ji nakrájíte na dílky nebo plátky a na pekáčku, jemně skropeném olejem, opečete. Koření si volte podle vlastní chuti, výtečně chutná i s česnekem. Pečenou dýni můžete podat jako přílohu třeba ke grilovanému masu.

Výborná je i polévka - stačí kousky dýně zalít vývarem, okořenit třeba tymiánem, uvařit doměkka, rozmačkat nebo rozmixovat a na talíři ozdobit lžící kysané smetany. Pro větší efekt, chuť i zdraví můžeme posypat jemně opraženými dýňovými semínky. Někdo do téhle polévky dává třeba i bramboru, mrkev nebo celer - je to dobré, ale hokkaido si stačí i sama.

Pokud máte dýní dost, pak můžete zkusit třeba dýňovou marmeládu. Očištěnou dýni nakrájíme na kousky, zalijeme v míse nebo kastrolu studenou vodou a přidáme šťávu z citronu, necháme 24 hodin odstát, pak vodu slijeme, znovu podlijeme čerstvou vodou a dusíme do měkka. Rozmixujeme, přidáme cukr (na 1 kg dýně 1 kg), citrónovou šťávu a želírovací prostředek, ještě krátce povaříme, za horka plníme do skleniček, zavíčkujeme, obrátíme dnem vzhůru a necháme trochu zchladnout.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.