Družice SLAVIA, hledání surovin v kosmu a druhá návštěva tajemného Göbekli Tepe: chrámy nebo obydlí?
Česká kosmická mise SLAVIA a pátrání po surovinách mimo Zemi (4:45) – Procházka červencovou oblohou (18:08) – Tajemné Göbekli Tepe, 2. část: Chrámy nebo obydlí? (23:31)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme palmu, která velmi překvapivě kvete a plodí pod zemí, a také bílou velrybu – keporkaka Migaloo z jižního Pacifiku; prohlédneme si zajímavé archeologické nálezy z pravěkých mohyl v nizozemském Tielu nebo nově objevenou fresku s jídelním zátiším z italských Pompejí a na závěr se ještě dozvíte podrobnosti o jasném bolidu, který nedávno škrtl oblohou za naší západní hranicí.
Poletí česká SLAVIA do vesmíru?
V úterý 20. června byl v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze představen projekt české kosmické mise SLAVIA. Došlo k tomu po úspěšném dokončení přípravné fáze projektu, která měla ověřit její celkové technologické řešení. Vědeckým garantem projektu SLAVIA je vedle Ústavu fyzikální chemie také Ústav fyziky atmosféry Akademie věd; průmyslovou část vede brněnská firma S.A.B. Aerospace. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura ESA a jako jeden ze svých ambiciózních projektů ji podpořilo Ministerstvo dopravy České republiky.
Možná si řeknete: to je opravdu samý těžký kalibr. Co natolik zásadního by měla tahle česká kosmická mise přinést? Stručně řečeno – pokud se vše podaří a SLAVIA vzlétne do vesmíru, mohla by se stát přelomovou misí, která svými novátorskými technologiemi vydláždí cestu k efektivnímu pátrání po důležitých surovinách mimo naši vlastní planetu. Hlavní cíle mise SLAVIA nám prozradil vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Martin Ferus.
Mise SLAVIA bude sestávat ze dvou družic o něco málo větších, než je obyčejná krabice od bot, které budou současně obíhat na oběžné dráze kolem Země. Obě družice budou vybaveny třemi hlavními nástroji – kamerou VESNA, spektrometrem HANKA a anténním systémem Říp-2, který zkonstruoval Ústav fyziky atmosféry. Tyto přístroje se mimo jiné zaměří na analýzu světelných stop po pádu drobných těles do zemské atmosféry, meteorů. Česká republika by mohla díky misi SLAVIA získat vedoucí pozici na poli hledání zdrojů surovin ve vesmíru – tím, že čeští vědci zkonstruují a vyzkouší nové a levné technologie, použitelné na jakékoliv další misi ve Sluneční soustavě.
Kamenné chrámy nebo kamenná obydlí?
Na kamenné monumenty tureckého Göbekli Tepe, staré 12 000 let, narazili archeologové poprvé v roce 1963. Nevěnovali jim však žádnou zvláštní pozornost. Sice tam posbírali nějaké kamenné nástroje, ale vyčnívající svrchní části typických pilířů ve tvaru písmene T považovali za daleko mladší náhrobní kameny. Až v roce 1994 se na lokalitu zašel podívat německý archeolog Klaus Schmidt, který poznal, že tu ze země trčí vršky prehistorických megalitů a hned v následujícím roce tu se svým týmem zahájil vykopávky. Do současnosti byly na místě odkryty čtyři kruhové nebo oválné objekty o průměru nějakých deseti až třiceti metrů, jejichž hlavním konstrukčním prvkem jsou právě ony vápencové T-pilíře, vysoké i přes 5 metrů, vytesané v nedalekém lomu. Jsou zdobené reliéfy zvířat a různými piktogramy nejasného významu. Areál, ke kterému patřily i další pravoúhlé stavby, fungoval asi současně, snad po celé jedno tisíciletí. Zanikl tak, že byl záměrně zasypán. Právě z této výplně pochází radiokarbonová datace lokality. Vyplývá z ní, že začátek výstavby spadá do první poloviny 10. tisíciletí a že k zasypání objektů došlo někdy před polovinou 9. tisíciletí – pochopitelně před naším letopočtem. Odkryta byla jen malá část lokality, asi 5 procent. Další kamenné konstrukce, zjištěné nedestruktivními metodami, zůstávají skryté pod zemí.
Uprostřed ruin Göbekli Tepe se ocitáme na samém počátku neolitu, v době, kdy se dokonce ještě nevyráběly keramické nádoby. Přesto byla tamní společnost natolik organizovaná, že dokázala spolupracovat na výstavbě monumentálních struktur, ze kterých se nám i dnes tají dech. Kdo byli stavitelé těchto objektů? Proč byly postaveny? Stejně jako minule se ptáme Jaroslava Řídkého z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Prozradí nám také, že podobných lokalit se v oblasti jihovýchodního Turecka vyskytuje víc.
Související
-
Úspěch českých expertů. Družice Slavia budou sledovat meteority v zemské atmosféře
Už teď se připravují projekty na výrobu družic i družicových systémů, které budou zastřešovat naše firmy a vědecká pracoviště.
-
„Něco takového ještě nikdo neudělal.“ Čeští vědci chtějí zmapovat nerostné bohatství ve vesmíru
Zkoumat nerostné bohatství ve vesmíru je cílem prvního ryze českého projektu Evropské kosmické agentury. Jak přesně bude projekt Slavia vypadat?
-
Fantastické cesty: hledání života mimo naši planetu a monumentální stavby z tureckého Göbekli Tepe
Antologie Life Beyond Us: Život mimo nás (4:36) – Příběhy hvězd: Arktur, Strážce Medvěda a Supermanova rodná hvězda (18:53) – Tajemné Göbekli Tepe, 1. část (23:44)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
