Dělat něco poctivě je vlastně to nejdůležitější

V březnu se na plátnech českých kin objevil Oscary ověnčený film Králova řeč s podtitulem Jak jeden muž zachránil britskou monarchii. Stejnojmennou knížku, podle níž byl film natočen, vydalo nakladatelství Mladá fronta.

Zápletka je jednoduchá – bratr budoucího britského krále koktá a protože s jeho postavením souvisí řada oficiálních funkcí, dostává se do nepříjemných situací. Po mnoha opatřeních, která nemají účinek, se setkává s australským odborníkem na řeč, kterým je Lionel Logue [Loug]. Ten mu během několika let pomůže problém ve velké míře překonat. A ještě drobnost: z bratra budoucího krále se vlivem mnoha okolností sám stává koncem roku 1936 králem. Koktajícím králem.

I když atmosféra královského paláce je přitažlivá, zásluhou králova učitele řeči se o ní čtenář nedozví víc, než je nutné. Však se také říká, že kniha vyšla na přání královny matky až po její smrti. Onen koktající král Jiří VI byl totiž jejím manželem a tedy tatínkem dnešní britské královny Alžběty II. Lionel Logue byl podle všeho především loajálním poddaným. A i když si uvědomoval, koho léčí, snažil se k němu přistupovat jako ke každému jinému pacientovi. V knize jsou hojně citovány dopisy mezi králem a jeho učitelem, dozvíte se také něco ze života královy rodiny a mnoho z atmosféry Londýna třicátých a čtyřicátých let. Pro českého čtenáře nebude nezajímavá pasáž o začátcích druhé světové války, kde se potvrdí, že z pohledu malé země uprostřed Evropy, jedné z prvních obětí Adolfa Hitlera, vypadá vše jinak, než pohledem celosvětového impéria, jakým tehdy Velká Británie byla. Osud učitele řeči je v knížce popsán opravdu věrně a jakoby se opět potvrdilo, že kdo dělá svoji práci rád a s láskou, těžko někdy zbohatne. Jistě, v době největší slávy obýval Lionel Logue pětadvacetipokojovou vilu v Londýně, ale tu musel nakonec ve válečných letech opustit.

Happyend nečekejte – je to kniha ze života. Král Jiří VI. umírá v šestapadesáti letech v roce 1952 a jeho učitel řeči o rok později. Je zajímavé – a ostatně v knížce se to i píše – že Lionel Logue nedostal nikdy za svoje služby britské královské rodině šlechtický titul. Řada lidí jej totiž obdržela za podstatně méně významné činy. Autoři ale tohle téma nerozvádějí. Pro muže, jakým je Lionel Logue, šlechtický titul evidentně nebyl cílem. Pro jeho v podstatě lékařskou praxi bylo dostačující už jen to, že o sobě mohl říkat: odnaučil jsem koktat krále.

Pod knížkou jsou podepsáni Mark Logue, vnuk onoho geniálního učitele řeči, a novinář z londýnských Sunday Times Peter Conradi. Knížka nemá ani dvě stě stran a je to svěží čtení pro všechny, kteří věří, že dělat v životě něco poctivě je vlastně to nejdůležitější a přináší daleko největší uspokojení. Pro nás je ještě důležitá jedním zjištěním: šťastná země, která se shodne na své minulosti, může si ji připomínat podobnými drobnými příběhy, a jediné, co řeší, jsou jen otázky na směřování do budoucna.

Královu řeč aneb Jak jeden muž zachránil britskou monarchii vydala Mladá fronta.