Chystaná kosmická stanice Gateway u Měsíce a pátrání po ztraceném hradu Wogastisburgu, se vzpomínkou na archeologa Josefa Bubeníka

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte jak stále nezadržitelně narůstá světelné znečištění naší planety, zmíníme se o invazi krabů modrých ve Středomoří, kde působí nedozírné škody na ekosystému i místním hospodářství a stranou nenecháme ani nová zjištění o vlcích na Šumavě, kde se v současnosti objevují už dvě vlčí smečky; možná vás zaujme informace o objevu mrazem konzervovaného jeskynního medvěda na Novosibiřských ostrovech, a budeme se také zabývat chystaným rekordním letem ruského Sojuzu, který by měl vynést posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici za pouhé tři hodiny.

Gateway: Na oběžné dráze kolem Měsíce

Srpek Měsíce|foto:CC0 Public domain, Pxhere

Pokud vše půjde podle plánu, měly by se v roce 2023 na oběžné dráze kolem Měsíce usadit první dva moduly kosmické stanice Gateway, jakéhosi „základního tábora“ pro nové expedice člověka na Měsíc – a v dlouhodobém výhledu i na Mars. O tomto kosmickém projektu je už v zásadě známo vše podstatné – kdo se na něm bude podílet, jak má stanice vypadat, včetně rámcových plánů jejího konkrétního využití. Pracuje se na vývoji raket a kosmických lodí, dokonce i samotných modulů.

Na oběžné dráze kolem Země stále obíhá, a ještě dlouho bude obíhat Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Přitom se už pracuje na projektu lunární stanice. Je pravděpodobné, že obě stanice budou po nějakou dobu v provozu souběžně? Pokud to tak bude, možná si řeknete, jestli lidstvo opravdu potřebuje využívat naráz hned dvě vesmírné stanice? Podle Dušana Majera, odborníka na kosmonautiku a šéfredaktora webu Kosmonautix.cz nesmíme zapomínat, že stanice Gateway se bude od Mezinárodní vesmírné stanice ISS v mnoha ohledech lišit... Jak bude probíhat její výstavba a z jakých modulů bude složena? Od kdy bude obyvatelná?

Hledání Sámova Wogastisburgu, 1. část

Kupec Sámo v představě Mikoláše Alše|foto:Národní muzeum

Česká historická věda přišla koncem letošního srpna o další výraznou osobnost – ve věku nedožitých 78 let zemřel dlouholetý pracovník pražského Archeologického ústavu Josef Bubeník, historik a také archeolog. Věnoval se především období raného středověku, dějinám osídlení a hmotné kultury a také regionální historii rodného Posázaví. Při práci s archeologickými prameny k dějinám raně středověkého osídlení Čech se nemohl vyhnout otázce takzvané Sámovy říše, která existovala kdesi v prostoru střední Evropy někdy mezi lety 624 a 661 po Kristu. Letos je to pětadvacet let, co jsme si o ní s Josefem Bubeníkem povídali v našem magazínu. Pojďme si jeho tehdejší vyprávění připomenout. I dnes je totiž dostatečně aktuální.

Vracíme se tedy do sedmého století našeho letopočtu, kdy se franský kupec Sámo stal prvním sjednotitelem Slovanů. Nevíme o něm takřka nic. Byl králem Venedů, vládl pětatřicet let. Měl prý dvanáct manželek, dvaadvacet synů a patnáct dcer. Vybojoval mnoho bitev s Avary, ale s jeho vládou je spjaté především jedno slavné vítězství. Došlo k němu u hradu, po kterém pátrají odborníci i romantičtí laici celá staletí. A zatím marně. Ten hrad měl jméno Wogastisburg.