Český chmelař František Schneider

27. listopad 2011

Že potřebnou chuť, zejména hořkost, dodává pivu právě chmel, to ví každý. Ale jaký chmel? Žatecký? Jak vůbec poznat žatecký chmel? Zásluhu na tom, že žatecký chmel má své jasné označení, měl před mnoha lety i jeden severočeský rodák.

Stát někdy proti všem, to chce kus odvahy, pevného přesvědčení a vytrvalosti. Těmito vlastnostmi zřejmě oplýval i František Schneider, muž, jeden z velkých mužů českého chmelařství přelomu 19. a 20. století. Civilním povoláním učitel, který vystřídal několik škol na takzvaném lounském Podlesí, tedy v tradiční chmelařské oblasti. A protože se navíc v březnu 1862 narodil v rodině drobného pěstitele chmele v Pnětlukách na Lounsku, lásku ke chmelu zdědil.

Roku 1880 se nejprve stal mluvčím chmelařů při jednání Hospodářsko – chmelařské jednoty pro Podlesí a nakonec vystoupal až do pozice jednatele Českého chmelařského spolku pro Království české. Jako takový byl nejednou vyzván vídeňskou vládou ke konzultacím při práci na zákonu o označování původu chmele. Největší roli asi sehrál při debatách o jeho známkování, tedy garantovaného označení místa jeho vypěstování.

Známkovna chmele nakonec vznikla v Žatci a čeští chmelaři kvůli známkování Schneidera docela odsuzovali – domnívali se totiž, že známkování chmele pomůže pouze německým pěstitelům ze Žatecka. Kromě toho se František Schneider zasloužil o zákaz vývozu chmelových sazenic z Čech, pilně přispíval do časopisu Chmelařské listy a radil pěstitelům moderní metody v ochraně chmele.

A ještě jednu oblast jeho působení musím zmínit – pro velkou popularitu bylo Schneiderovi v roce 1898 navrženo, aby kandidoval na post poslance sněmu království Českého – a to za okredy Louny, Rakovník, Nové Strašecí a Křivoklát. Schneider měl velkou podporu českých chmelařů, ale nakonec to nestačilo – jeho protikandidátem byl totiž původně mladočeský a později agrární politik František Udržal, který to později v letech první republiky dotáhl na československého premiéra. Ve volbách v roce 1898 samozřejmě chmelařského odborníka Františka Schneidera porazil – a tím Schneiderovo koketování s politikou skončilo.

V letech první světové války Schneider těžce onemocněl a zemřel 29. listopadu 1918, měsíc po vzniku samostatného Československa.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.