Češi a Němci se sešli v Bílině

Je to otázka zvlášť citlivá v našem kraji, kde před druhou světovou válkou žila téměř třetina všech Němců v Čechách. Řada českých Němců se - buď dobrovolně nebo nevědomky - dala do služeb nacistické propagandy a stáli tak u zániku Československa a začátku války. Zaplatili za to ztrátou domova, protože drtivá většina z nich bez ohledu na míru zavinění musela po konci války odejít. Vztah k bývalému bydlišti si hledají těžko, stejně těžko hledáme my vztah k nim a jejich potomkům. Více než šedesát let například trvalo, než potomky českých Němců oficiálně pozvala radnice v Bílině. Jde o děti Němců, kterým v době, kdy musely po druhé světové válce odejít, bylo šest až deset let. Jejich rodiny našly útočiště nejvíce v bývalém západním Německu, ve Švýcarsku nebo v Rakousku. Před měsícem, počátkem října, zavítala patnáctičlenná delegace spolku Heimatkreisverein Bilin, tedy domovského spolku rodáků Bíliny, na návštěvu svého města. Přijal je starosta Josef Horáček, prohlédli si radnici, bílinský hřbitov, knihovnu i kostel svatých Petra a Pavla. V kostele svatého Prokopa v Mukově se pak odbývala mše, kterou sloužil emeritní litoměřický biskup Josef Koukl. Organizátoři setkání, tedy město Bílina, a občanské sdružení Bílina 2006 a sdružení Za záchranu kostela svatého Prokopa v Mukově, poté přichystali rodákům překvapení - zasazení lípy, coby stromu společných kořenů: Více už se dozvíte z příspěvku redaktora Českého rozhlasu Sever Jana Beneše.