Rybářům na severu Čech přidělávají starosti početná hejna kormoránů. O pomoc s jejich sledováním žádají i veřejnost

Podle rybářů decimují rybí populace v rybnících a řekách a způsobují tak milionové škody. Podle ornitologů ale odstřel nepomůže.

Kormorány mohou lidé vidět často například na Labi pod střekovskými zdymadly.

„Aktuálně tady vidíme nižší počet kusů. Ti ptáci jsou po celém toku řeky. Včera jsem kolem Labe na Ústecku a mnozí ti kormoráni byli tak plní, že měli často i problém vzlétnout. Jeden pták přitom sežere zhruba 0,5 až 0,8 kilogramu ryb denně,“ shrnuje mluvčí Rybářského svazu Jan Skalský.

K odstřelu kormoránů je potřeba žádat úřady o výjimku

I když se podle něj snížila ochrana kormoránů a stát na ně stanovil i zástřelné, stále tito ptáci nepatří mezi lovnou zvěř. Lovci tak musí u krajského úřadu zažádat o výjimku.

Rybářům s dokumentací populací pomáhá i veřejnost. „Potřebujete dokumentovat, že se v tom revíru vyskytují, jinak to úřad nepovolí. Aby toto bylo zabezpečeno, necháme lidi, aby nám posílali, kde je viděli, protože i toto svědectví je povolená,“ vysvětluje Pavel Vrána z Rybářského svazu.

„Povolení se neudělují například v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Takže na Labi od Litoměřic až ke státním hranicím, kde jsou stovky a stovky kormoránů, tam se na ně můžeme jen zle dívat,“ doplňuje ho Jan Skalský.

Podle ornitologů střelba celý problém neřeší

Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka se v Česku kormoráni střílí už teď a ve velkém. „Ty odhady hovoří o více než 5000 kormoránech za rok, možná to půjde spíš k 10 000 kusů. Přitom tady zimuje nějakých 15 000 ptáků. Logickou matematikou by tak šlo říct, že je za jednu zimu prakticky zdecimujeme. Není tomu ale tak,“ konstatuje.

Důvodem je časté stěhování evropských populací. „Jediný efekt té střelby může být zaplašení toho konkrétního hejna. Tedy pokud někdo stojí celý den u rybníka s flintou, hlídá si svůj majetek a kormoráni žerou u souseda,“ dodává Vermouzek.

Střelba na kormorány je ale dvousečná. „Oni při tom úniku, aby se jim lépe letělo, udělají to, že tu ulovenou potravu vyvrhnou. Pak jsou ale hladoví musí lovit znovu,“ uzavírá Zdeněk Vermouzek.

Řešením by podle ornitologů byl návrat řek do původních meandrujících koryt, kde se nezvaným kormoránům špatně loví.