Černý pátek na vídeňské burze, 9. května 1873
Krach akciového trhu odstartoval velkou krizi, která se z Evropy přelila i do Spojených států amerických.
Ještě 1. května 1873 rakousko-uherský císař František Josef I. při zahájení světové výstavy ve Vídni řekl, že mocnářství zažívá potěšující rozmach ve všech směrech. Burziáni, bankéři i velkopodnikatelé už ale cítili, že nebývalý ekonomický boom, který prožívali v posledních několika letech, je patrně u konce.
Prusko-francouzská válka a její následky
Boom byl spojen se vstupem Německa mezi mocnosti. Německé státy se od roku 1866, tedy od vítězství Pruska ve válce s Rakouskem, postupně sjednocovaly, a vytvářely tak čím dál větší jednotný trh. Když v roce 1870 Španělsko nabídlo německému princi z rodu Hohenzollern královskou korunu, Francouzi se ohradili, že jde o porušení evropské rovnováhy a že tudíž nebudou Hohenzollerna na španělském trůně akceptovat. O pár dní později vypukla mezi Německem a Francií válka, kterou Němci vyhráli.
Ve Francii vedl výsledek války k pádu Napoleona III. a vyhlášení republiky. V Německu vítězství na Francií završilo sjednocovací proces. V lednu 1871 byla vyhlášena Německá říše. S Francií byl podepsán mír, na jehož základě musela Francie postoupit Německu Alsasko a Lotrinsko a zaplatit reparace ve výši pěti miliard franků. V Německé říši zavládla euforie, která ještě víc podpořila rozvíjející se průmysl a startující ekonomický růst.
Příliš horká ekonomika
Francouzské peníze rozpohybovaly burzy. Akcie stoupaly, vznikala spousta nových společností, stavělo se, zakládalo. Rychle také přibývaly banky, které bez váhání poskytovaly půjčky. Rychlý růst se přelil i do sousedního Rakouska-Uherska. I tady rychle rozkvétal průmysl a zakládaly se nové a nové společnosti. Během několika let jen v českých zemích vzniklo na tři sta nových společností! Vlády opojené všeobecným optimismem a také lehkovážností vůči trhu neuplatňovaly žádné regulace.
Zanedlouho se začala ekonomika přehřívat. Nejprve v Německu se začalo ukazovat, že firem a společností je příliš mnoho, mnohé z nich jsou nefunkční a prodělečné, zboží je mnohem více, než kolik si žádá poptávka a pohledávky bank jsou vyšší, než jaká je hodnota společností, které jim dluží. Rakousko-Uhersko se v roce 1873 ještě pokusilo trhy „roztleskat“ pomocí své světové výstavy. Jenže kvůli epidemii cholery na ni dorazila jen třetina předpokládaného počtu návštěvníků. Společnosti, které se na přípravě výstavy podílely, se dostaly do potíží.
Krach na burze a vlna bankrotů
V pátek 9. května přišel na vídeňskou burzu tehdejší král burzovních makléřů Adolf Petschek, rodák z českého Kolína a zakladatel budoucí nejbohatší podnikatelské rodiny v Československu, aby ohlásil insolvenci. Následovala vlna bankrotů, po níž policie v poledne burzu uzavřela. Bankroty a insolvence se ale šířily dál. 17. září došlo ke krachu na newyorské burze, která tehdy poprvé na několik dní zavřela.
V Evropě i ve Státech rychle klesla produkce průmyslu a došlo k propouštění a také snižování platů. Spolu s tím poklesla i poptávka a ceny. Reakcí na krach bylo zavedení přísných regulací ze strany státu, zejména pak cel. Regulace pochopitelně zvedaly ceny a také omezily trh. Také se zvedla vlna antisemitismu. Zchudlí lidé dávali vinu za zhroucení trhů „nenasytným židovským podnikatelům.“ Trhy se začaly vzpamatovávat až v roce 1879.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
