Carl Sagan a jeho Vesmír

Mnozí jeho jméno dobře znáte z titulů řady zajímavých knih o vesmíru i přírodních vědách. Dnes už nežijící astronom byl opravdu vynikajícím popularizátorem.
Fyziku, chemii a biologii studoval na Chicagské univerzitě a astronomii na Yerkesově observatoři, kde také získal doktorát. Syn ruského přistěhovalce se už za studií stal poradcem a konzultantem NASA a ve 34 letech byl na Cornellově univerzitě v New Yorku jmenován profesorem astronomie. Této vědě zůstal věrný po celý život. Kromě toho se věnoval organizaci vědeckého života v USA i v mezinárodním měřítku. Byl také obhájcem kritického vědeckého myšlení. Už jako dvaadvacetiletý vyvolal spor na zasedání Americké společnosti pro rozvoj vědy - svým odmítnutím teorie, že na povrchu Marsu existovala vegetace.
Carl Sagan proslul také jako řečník, spisovatel a autor televizního seriálu Cosmos. Čeští čtenáři měli možnost seznámit se s knihou, která vznikla podle tohoto seriálu; česky vyšly i další Saganovy publikace - Stíny zapomenutých předků nebo sci-fi novela Kontakt, podle níž byl natočen úspěšný film. Na Saganovu počest byla dokonce pojmenována pozorovací základna kosmické sondy Mars Pathfinder, jež přistála na planetě Mars v červenci 1997. Nese název Sagan Memorial Station.
Jen pro zajímavost - Saganova kniha Cosmos je nejprodávanější populárně vědeckou knihou všech dob. Sagan byl přesvědčen, že jednou ze základních povinností vědců je sdělovat své poznatky ostatním lidem jazykem, který je obecně srozumitelný. Stál přitom na straně racionálních argumentů a bojoval proti pseudovědě a pověrám. Zajímal se o původ lidské inteligence, o možnosti meziplanetárního cestování, o genetiku a vývoj lidstva i o důsledky jaderné války. Za svou práci získal mnoho cen, i když jeho na první pohled populistický přístup vyvolával někdy ve vědeckých kruzích antipatie. Souviselo to nejspíš s jeho zájmem o fenomén UFO, hledání mimozemských civilizací prostřednictvím projektu SETI@home a podobnou problematiku. Sagan však nikdy nezapomněl poznamenat, že létající talíře, podobně jako reinkarnaci, alchymii, telepatii nebo Santa Clause považuje především za "milou myšlenku, pokud by byla pravdivá".
Carl Sagan zemřel v americkém Seattlu 20. prosince 1996 ve věku dvaašedesáti let. Zanechal za sebou úctyhodné dílo. Jeho touhou bylo, aby lidé vesmír nejenom pozorovali, ale aby tam i cestovali. Myslím, že tato jeho touha se někdy v budoucnu naplní. A bude to i Saganovou zásluhou.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.