Blízká setkání. Druhý návrat k ukončenému projektu Záře a pravěcí lovci vs. zemědělci na jihu Čech

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o nečekané návštěvě ledního medvěda v jedné jihokanadské obci, daleko jižněji, než se tito medvědi obvykle vyskytují, představíme vám program českých vědců na záchranu karase obecného, zmíníme se o delfínech a dalších vodních savcích, cvičených pro vojenské účely, vrátíme se k nálezu fosilních pozůstatků několika ichtyosaurů na alpských vrcholcích a na závěr dodáme pár slov o budoucnosti návštěv ruských kosmonautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

Konec projektu Záře, 2. část: Blízká setkání

Mimozemšťan?|foto:Shutterstock

Po třiceti letech činnosti uzavřel letos definitivně své stránky projekt Záře, založený v roce 1992, který se věnoval evidenci a výzkumu UFO a dalších nevysvětlených jevů. Právě o UFO čili „neidentifikovaných létajících objektech“, byla řeč minulý týden. Řekli jsme si, co se pod tímto jevem skrývá (nebo by se skrývat mohlo) a představili jsme jeden z nejzáhadnějších českých případů.

Tzv. obilné kruhy u německého Mammendorfu|foto: Agent J, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Kromě stovek hlášení o světelných jevech či létajících objektech shromáždili badatelé z projektu Záře také řadu svědectví o údajných „blízkých setkáních“ a dalších kontaktech s tajemnými bytostmi. Hovoří o tom Vladimír Šiška, ufolog a zakladatel projektu Záře. Další populární záhadou, kterou se badatelé z projektu Záře zabývali, byly takzvané obilné kruhy... I přesto, že si mnohé záhady dál žádají své objasnění a hlášení o neidentifikovaných létajících objektech stále přicházejí, badatelé z projektu Záře se rozhodli, že namísto oslav 30 let své činnosti projekt k letošnímu roku ukončí. Vypracovali závěrečnou zprávu, publikovali ji na svém webu a projekt uzavřeli. Proč?

Lovci vs. zemědělci (nejen) na jihu Čech

Archeologický výzkum na lokalitě Dehtáře na Českobudějovicku v září 2021. V pozadí rybník Dehtář|foto:Jiří Bumerl

Letos v červnu proběhne v Českých Budějovicích 19. konference Mezinárodní skupiny pro paleoetnobotaniku – v češtině se pro tuto vědní disciplínu používá označení archeobotanika. Předmětem jejího zájmu jsou rostlinné makrozbytky. Ty se získávají z výplní zkoumaných archeologických objektů, pravěkých nebo středověkých sídlišť a pohřebišť, ale také třeba z různých mokřadů, vodních jímek nebo jezerních sedimentů; vlhké prostředí je pro jejich uchování ideální. Výzkum rostlinných makrozbytků, semen, zbytků plodů nebo rostlinných těl, umožňuje vědcům nahlížet do minulosti krajiny, ovlivňování a využívání přírodního prostředí člověkem, ale také do historie zemědělství.

Zámek Kačina, místo konání archeobotanické konference v roce 1968|foto:Fotobanka Pixabay

Tradice archeobotanických konferencí vznikla v roce 1968, kdy se ta úplně první konala na zámku Kačina nedaleko Kutné Hory. Světoví archeobotanici se letos do Čech vrací po dlouhých 54 letech. Budou jich na tři stovky z mnoha zemí světa, od Argentiny až po Japonsko. Své výzkumy na českobudějovické konferenci představí i někteří naši badatelé. Ještě dříve však o nich budou vyprávět vám.

Výzkum u Dehtářů odhalil jámu, která se před více než 7000 lety nacházela v těsném sousedství obytného domu. V pravé dolní části jámy je patrná jednoduchá pec zahloubená do její stěny|foto:Jiří Bumerl

Jak se Evropou šířilo zemědělství? Jak se na proces tzv. neolitizace dívají dnešní vědci? Kdysi mezi nimi panoval určitý spor. Jedni prosazovali, že se Evropou šířila především neolitická myšlenka, tedy jakési předávání nových zemědělských znalostí mezi do té doby loveckými a sběračskými komunitami mezolitu. Jiní říkali, že zemědělství přinesli noví osídlenci, přistěhovalci z jihovýchodu. K čemu se věda přiklání dnes? O tom hovoří archeobotanička Michaela Ptáková z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích... Jižní Čechy byly pro neolitické zemědělce okrajovou oblastí, nicméně tam pronikali a sídlili. Poslední dobou se přece jen nějaké stopy po jejich přítomnosti na jihu Čech našly. Dá se z nálezů poznat, jak byli tito osadníci úspěšní? Proč jižní Čechy naše první zemědělce moc nelákaly? Podle archeologa Václava Vondrovského z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze za to mohly nejspíš i přírodní podmínky tohoto regionu.