Bhárat, Indie…a zase Bhárat
Indie nedávno oznámila světu, že už dál nechce být Indií a že je od této chvíle Bhárat. Co ta náhlá změna? A kde se nový název vzal?
Indie. Prastará civilizace existující v různých podobách přes 4 000 let. Je to civilizace lidnatá a v tomto století dle všeho předčí i populaci Číny, takže bude nejlidnatější na světě. Má demokratický režim, takže je to současně největší demokracie na světě a tamější volby, to je takové malé stěhování národů. A Indie má místo i v klubu velmocí – disponuje letadlovou lodí, jaderným arzenálem a úspěšným kosmickým programem. A vedle toho vyváží do světa levné inženýry, buddhismus, jógu a bollywoodské filmy.
Jak mít rád atomovou bombu a název státu
A teď k tomu státnímu názvu. Jak to tedy je? Je Indie Indie, nebo je Indie Bhárat? Vlastně obojí. Indie byla Indií jen pro nás – tedy pro ne-indický svět. U sebe doma však mluví Indové o svém státě vždy jako o Bháratu. A teď zkrátka chtějí, abychom tak o něm mluvili i my. Vlastně se nic moc neděje. Rozhodně to je schůdnější, než kdyby chtěli zavést jiné své označení – Hindústán. To totiž znamená Hinduistický stát, a to by mohlo popudit tu část obyvatel, kteří jsou muslimové. A náboženské války v miliardovém státě s atomovkami nejsou zrovna dobrý nápad.
Co mají společného Čechy a Bhárat
Vraťme se ale k onomu vytouženému názvu Bhárat. Copak to znamená? Odkazuje se tu na legendárního krále jménem Bhárata, který stál u zrodu indické civilizace. Vlastně je to stejná logika, jako když našemu státu říkáme Česko podle jakéhosi legendárního Čecha. Toho prvního známého Čecha, co se jmenoval Čech a přišel do Čech. Král Bhárata je vlastně známější, než to na první pohled vypadá. Jeho jméno je obsaženo v názvu jednoho z nejstarších a nejdelších eposů lidstva, tedy Mahabhárata. A když připomenu, že stejně tak je v dalším slavném eposu Rámajána obsaženo jméno prince Rámy, máme jasno. Ráma a Bhárata byli bratři. A byli to bratři jaksepatří. I když nevlastní.
Byl jeden král a ten měl syny
To žil byl jeden král a ten měl syny. Několik. S různými manželkami. A jednou se rozhodl, že jmenuje svým následníkem Rámu, ale palácové pletichy způsobily změnu rozhodnutí a nástupcem se nakonec stal Rámův bratr Bhárata. Nicméně budiž mu ke cti, že to bylo takřka proti jeho vůli a že pak vládl moudře a spravedlivě a že pak stejně šel osobně vyhledat Rámu, aby mu vládu vrátil. Ale Ráma, snad ještě moudřejší a ještě spravedlivější, tu vládu odmítl. A Bhárata, celý nešťastný z toho, že musí dál autokraticky vládnout velké a bohaté říši, se vrátil na trůn. Ale aby bylo jasno, že uznává jako vládce Rámu a že se považuje za jeho poddaného, dal si na hlavu Rámovy sandále. A tak mu zůstala Rámova koruna a k tomu i Rámovy boty. A sám Ráma pak zažil ještě mnohá dobrodružství, asi tak na sto stran textu, a pak se přeci jen rozhodl vrátit do hlavního města a stát se vladařem. A aby nebylo sporu, že mezi bratry není sporu, rozhodli se Ráma a Bhárata, že budou vládnout pospolu, a tak tam v Indii vládli moudře, spravedlivě a společně dokud neumřeli, což bylo až za několik tisíc let. A pro tu civilizaci to byl požehnaný věk, a s láskou a nostalgií se na něj v textech vzpomíná.
A ten nový název pro Indii, Bhárat, ho má připomínat i nadále.
Související
-
Jan Fingerland: Indie je Bhárat je Indie
Země nemění své jméno o nic častěji než lidé, tím spíše, když jde o miliardovou velmoc, jejíž název je znám už po staletí. Jenže Indie se teď možná bude jmenovat jinak.
-
Ivan Štern: Olamování hrotů něco také stojí
Příznačná pro poslední zasedání G20 v Novém Dillí, jemuž předsedal indický premiér Modi, byla cedulka se jménem jeho země.
-
Internet jsme znali už ve starověku, tvrdí indický ministr
Biplap Déb tvrdí, že bitva u Kurukšétry popsaná v eposu Mahábhárata dokazuje nejen existenci internetu ale také satelitní komunikace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
