Jan Fingerland: Indie je Bhárat je Indie
Země nemění své jméno o nic častěji než lidé, tím spíše, když jde o miliardovou velmoc, jejíž název je znám už po staletí. Jenže Indie se teď možná bude jmenovat jinak, i když zatím není jasné, kdy a do jaké míry se tak stane.
Některé změny přicházejí skoro neohlášeny. Například změna mezinárodního názvu Indie. Novináři a politici si všimli, že předseda indické vlády Nárendra Módí je na pozvánce na slavnostní večeři představitelů zemí skupiny G-20 uveden jako „premiér Bháratu“.
Ve skutečnosti to není úplná novinka, za prvé on i představitelé jeho strany BJP o takové změně už nějakou dobu mluví. A za druhé, Bhárat není nové jméno, ale název, který se používá v samotné Indii, i když ve světě příliš znám není. Indická ústava dokonce přímo obsahuje formulaci, že „Indie, neboli Bhárat, je svazovým státem“.
Doma a venku
Čtěte také
Oba názvy se dosud používaly současně. Jeden v mezinárodním styku, druhý, vnitrostátně. Vedle nich je tu ještě třetí název Hindustán, země Hindů, například v urdštině, jednom z jazyků používaných v Indii zejména muslimským obyvatelstvem.
Bhárat pochází ze starověkého sanskrtu a je odvozen od jména mýtického krále toho jména, jenž má být praotcem dnešních Indů. Přešel i do novodobé hindštiny. Teď tedy Nárendra Módí přichází s tím, že chce tento tradiční indický název zavést v mezinárodním kontaktu.
Pojem Indie, který zavedli Britové, podle něj odkazuje na období kolonialismu a otroctví. Slovo Indie je ovšem odvozeno od jména řeky Sindhu, jíž v Evropě známe jako Indus díky jejímu starořeckému pojmenování.
Čtěte také
Věc není novinkou i proto, že v posledních letech se měnily i jiné názvy spojené s obdobím britské nadvlády. Týká se to i místních jmen spojených s předchozím obdobím muslimské Mughalské říše. Módí je nacionalista, stejně jako jeho strana BJP, která je u moci už devět let.
Podle kritiků vládní politiky se z Indie stává méně tolerantní země, která se vymezuje proti menšinám – křesťanům, sikhům, ale zejména muslimům, kterých je přes 200 milionů. Protimuslimská rétorika vedla ke změně atmosféry a zvýšil se počet násilností proti muslimům. Indie se též propadla na žebříčku tiskové svobody na 150. místo ze 161 sledovaných zemí.
Čekání na odpověď
Žádné oficiální stanovisko ohledně změny názvu Indie zatím známo není. Státy, které v posledním století udělaly takový krok, měly obvykle dva důvody. Buď se chtěly nějak symbolicky oddělit od předchozího období, takto i Módí mluví o oddělení se od koloniálního dědictví a obnově hrdosti. Podobně se třeba Ceylon přejmenoval na Srí Lanku nebo Siam na Thajsko.
Čtěte také
Druhý důvod souvisí s pokusem odvést pozornost od domácích problémů – a těch má Indie hodně, tím spíše, že Módímu se zatím nepodařilo naplnit plány ekonomického rozvoje, a místo toho nabízí nacionalismus a vymezování se proti menšinám.
Trochu to připomíná krok tureckého prezidenta Erdogana, který vloni prosadil, aby cizí představitelé a mezinárodní organizace používali místo anglického Turkey název Türkiye. V obou případech nejde o plné přejmenování, ale požadavek, aby se v cizích jazycích používala domácí podoba jména.
Některé státy také s podezřením zkoumají název Bhárat proto, že není zřejmé, zda označuje konkrétní území, nebo zda náhodou neobsahuje nevyslovený nárok na teritorium okolních zemí. Stejně tak ale kdysi Pákistánci nevraživě hleděli na skutečnost, že v roce 1947 po rozpadu Britské Indie si nově nezávislá Indie vybrala právě toto jméno. To podle Pákistánců označovalo celý subkontinent, včetně dnešního Pákistánu a Bangladéše.
Je tu ještě jeden důvod, který mohl Módího motivovat. Za necelý rok budou v Indii celostátní volby, a proti Módímu a jeho BJP bude kandidovat široká koalice 28 stran ve jménu návratu k demokracii a toleranci. Tato aliance si letos v červnu vybrala společný název INDIA – a Módí jakoby jim chtěl vzít vítr z plachet.
Jestli se vláda chystá opravdu oficiálně změnit název státu, se zřejmě dozvíme ještě tento měsíc. A jestli se Módímu podaří udržet se u moci, budeme vědět příští rok v květnu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
