Artemis I: první krok k návratu lidí na Měsíc a dávná katastrofa u Ochridského jezera na Balkánu

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o třech fragmentech soch z athénského Partenonu, které se vrátí z Vatikánu do Řecka, představíme vám unikátní, skoro půl miliardy let staré paleontologické nálezy z marocké pouště, povíme si o nové meteorologické družici MTG-I1, která by měla výrazně zdokonalit krátkodobé předpovědi počasí a také o nové družici SWOT, určené k měření výšky hladiny pozemských povrchových vod; nakonec bude řeč i o problémech ruských kosmonautů, kteří nevědí, zda se vrátí z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi lodí Sojuz, kterou zasáhla mikrometeorit.

Artemis I: první krok k návratu na Měsíc

S misí Artemis I vyrazil do vesmíru i kosmonaut Snoopy|foto:NASA, ©

V neděli 11. prosince v 18 hodin a 40 minut našeho času přistála do vln Tichého oceánu poblíž mexického ostrova Guadalupe kosmická loď Orion z výpravy Artemis I. Tím byl úspěšně završen první krok mnohaletého plánu návratu lidí na Měsíc. Jak tato první, zatím ještě bezpilotní měsíční mise probíhala? Co všechno během ní chtěli technici a vědci vyzkoušet a otestovat – a jak se jim to podařilo? A kdy budou následovat další etapy programu Artemis – oblet Měsíce s lidskou posádkou a konečně samotné přistání na jeho povrchu?

Kosmická loď Orion po úspěšném obletu opouští Měsíc|foto:NASA, ©

Mise Artemis I měla původně startovat už v roce 2017, byla však přeložena na rok 2020. Následovala covidová pauza, potíže s technikou i hurikány. Až teprve koncem srpna 2022 to začalo vypadat, že se konečně doopravdy poletí. Ale neletělo se, čímž se propásla šance na dlouhou dvaačtyřicetidenní misi, kterou pozdější termíny už neumožňovaly. Zase zlobila technika i počasí. Všechno klaplo až 16. listopadu ve tři čtvrtě na osm ráno našeho času. První raketa SLS s lodí Orion se vydala k Měsíci, na cestu dlouhou zhruba 25 a půl dne, z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, z historické rampy 39 b, odkud startovaly lodě programu Apollo i americké raketoplány. O její cestě i návratu hovoří popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

A vody převelice zmohutněly...

Pohled na Ochridské jezero s kostelem sv. Jana Evangelisty v severomakedonském Ochridu|foto:fotobanka Max Pixel, ©

Historie naší civilizace se dá rozčlenit na období prosperity a zmatků, přičemž pád do chaosu může být velice rychlý a nečekaný. Jedním z takových uzlových bodů byl náhlý konec řady vyspělých a bohatých říší oblasti východního Středomoří na konci pozdní doby bronzové, ve 12. století před Kristem. Něco velkého se tehdy stalo a my nevíme co. Byla viníkem klimatická změna, velká sucha a ničivé povodně? Postihla snad města východního mediteránu série ničivých zemětřesení? Nebo byl obecný úpadek zaviněn hlavně sociálními a společenskými otřesy, třeba ve spojení s invazí tzv. mořských národů? Časy konfliktů, neúrody, hladomoru a nejistot trvaly 150, možná 200 let. Celé generace nepoznaly lepší svět. Proč k tomu došlo?

Via Egnatia, starověká římská silnice z 2. století př. n. l., procházela územím dnešní Albánie, Severní Makedonie, Řecka a evropské části Turecka. Na snímku je část jejího makedonského úseku|foto:Jan Hošek

Zajímavým příspěvkem k nekončící debatě na toto téma se staly objevy, učiněné nedávno našimi a domácími badateli v Severní Makedonii u Ochridského jezera. Jak se naši vědci k řešení více než tři tisíce let staré záhady dostali? O tom hovoří geolog Jan Hošek z České geologické služby a Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.

Problém je podle něj především v nedostatku archeologických pramenů, které by umožnily podrobnější zhodnocení okolností, které stály v pozadí radikální proměny regionu. Došlo k ní i u Ochridského jezera. Tamní rybáři a příležitostní zemědělci museli někdy mezi lety 1100 až 900 před Kristem ve spěchu opustit domy v osadách, které stály částečně na kůlech při pobřeží Ochridského jezera a prchat před záplavovou vlnou do vyvýšených poloh. Voda zatopila obydlí i přilehlé nížiny, zůstala tam dlouhá staletí a místní obyvatelé museli zásadně změnit svůj životní styl. Co bylo příčinou této katastrofy?