Akademické tituly II.
Markéta Sýkorová ze středních Čech se ptá, jak je to s oslovováním středoškolských pedagogů. Studenti jim běžně říkají „paní profesorko“ nebo „pane profesore“, ale oni jsou magistři nebo inženýři. Smí se to?
Milan Knotek, znalec etikety: „Smí. V tomto případě je to zavedená zvyklost, která je tolerovatelná. Na středních školách je běžné, že se učitelský sbor neoslovuje podle skutečných titulů, ale celý proces je založen, jak bych to řekl… na pozičních aspektech a hierarchii. Je naprosto správné, když středoškolák řekne vyučujícímu „pane profesore“.“
Alena Perková, moderátorka: „Platí automatické oslovení „pane profesore“ i pro prostředí vysoké školy?“
Milan Knotek, znalec etikety: „Neplatí, na akademické půdě oslovujeme vyučující jejich nejvyšším stupněm dosaženého vzdělání – „pane docente“, „paní doktorko“, apod. To ale neplatí u vysokých představitelů univerzit – ty oslovujeme „pane rektore“, „paní děkanko“…ale na nižších stupních už ne. Oslovení „paní vedoucí katedry“ už zní tak trochu divně.“
Alena Perková, moderátorka: „Jedním z dotazů, které k nám přišly, bylo také, jak správně v běžném životě oslovovat lidi s doktorátem…“
Milan Knotek, znalec etikety: „Obyčejně – „paní doktorko“ nebo „pane doktore“. Při oslovení samozřejmě nespecifikujeme, o jaký obor jde, tedy neříkáme „pane doktore medicíny“ nebo „paní doktorko přírodních věd“.
Alena Perková, moderátorka: „Jak je to s doktorátem za jménem?“
Milan Knotek, znalec etikety: „Myslíte asi Ph.D. To je tzv. „velký doktorát“ a člověka s takovým titulem oslovujeme „pane doktore“ nebo „paní doktorko“. Problémem je, že mnozí lidí dodnes nevědí, co přesně to Ph.D znamená, protože je to titul, který se u nás začal používat až po revoluci. Takže osoby s tímto titulem by se neměly rozčilovat, že je někdo oslovil jen titulem před jménem, kterému rozumí.“
Alena Perková, moderátorka: „Někde jsem slyšela, že v zahraničí oslovují titulem „doktor“ jen doktory medicíny?“
Milan Knotek, znalec etikety: „Je to pravda, v řadě zemí západní Evropy oslovují „doktore“ v běžném styku pouze lékaře, ale v prostředí vysokých škol to je u nich stejné jako u nás.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.