Zvířata jsou v přírodě rušena mnohem víc než ve městě, upozorňuje předseda mysliveckého spolku

9. květen 2024

Možná se vám to také stalo. Vaši zahradu rozryla divoká prasata. Hodně se mluví o jejich přemnožení i o tom, že ztrácejí plachost a přibližují se lidský sídlům. Nejen o divočácích si povídáme s Václavem Šuterou, předsedou Okresního mysliveckého spolku Ústí nad Labem Českomoravské myslivecké jednoty.

Mezi domy a paneláky v Ústí nad Labem můžeme divočáky vídat posledních 20 let, a to především na jaře, kdy začíná nový život a bachyně tak bývají více teritoriální. Ve městech mají prasata větší klid a větší potravní nabídku. Setkání s divokým prasetem může být pro člověka nebezpečné – záleží přitom, za jakých okolností k takovému kontaktu dojde. 

„V těchto dnech bych se vyvaroval chodit do míst, kde je husté křoví nebo rákosí, kde tato zvířata nejčastěji sídlí. Měli bychom také dát divočákům vědět, že přicházíme. Pokud nás nebudou čekat a vylekáme je, je větší šance, že na člověka zaútočí,” vysvětluje Šutera. 

Střetů člověka se zvěří bude přibývat

Zvířata jsou podle něj v přírodě rušena mnohem víc než ve městě. „Mohou za to hlavně lidé. Například v mysliveckém zákoně stojí, že je zakázán volný pohyb psů po honitbách, ale téměř nikdo to nedodržuje. Tlak v přírodě se výrazně změnil po covidu. Dnes zde totiž neustále najdete nějaké turisty, běžce, cyklisty a někdy i motorkáře,” vysvětluje Šutera. 

Kromě divočáků ale můžeme v okrese Ústí nad Labem narazit i na mývala, psíka mývalovitého, nutrii, vydru nebo i vlka. „Myslím si, že střetů s divokou zvěří bude přibývat – bude velice těžké vybalancovat bezpečnost lidí spolu se zachováním přirozené fauny naší přírody,” dodává náš host.

Kdo rozhodne o tom, že je populace nějakého zvířecího druhu přemnožená? Jak probíhá sčítání zvěře? A má Česká republika dostatek myslivců? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu celého rozhovoru.

autoři: Lenka Šobová , Petra Vališová
Spustit audio