Mnoho dětí cukrovku přijme, horší to je s rodiči
Onemocnění cukrovkou, neboli diabetem, je vždycky pro člověka závažnou životní změnou. Pokud se taková nemoc objeví u dětí, poznamená to chod celé rodiny. O tom, jaké to je mít doma malého diabetika, si povídáme se zdravotní sestrou neurologického oddělení nemocnice Chomutov Markétou Bittnerovou, která se také angažuje v iniciativě Sladké děti, která pomáhá právě dětským pacientům s diabetem.
Diabetes druhého typu je brán jako civilizační nemoc. Říká se, že z velké části si za ni můžeme sami nesprávným životním stylem. U diabetu prvního typu, tedy u toho, který postihuje děti, to tak ale není.
„Příčinu cukrovky prvního typu nikdo nezná. Prostě to přijde a rodina se s tím musí vyrovnat. Dětských pacientů s diabetem je v republice mnoho a čísla stále rostou,“ shrnuje Markéta Bittnerová.
Typickými projevy cukrovky jsou únava, časté močení a pití. Mnoho rodičů ale tyto projevy nerozpozná až do chvíle, kdy není dítě není hodně unavené nebo dokud neupadne do bezvědomí.
Aktuální léčba dětského diabetu
Pacienti začínají na inzulinových perech. Jsou také opatřeni senzorem – to ovšem znamená několikadenní píchnutí do prstu.
Další možností je inzulinová pumpa. „Dávkování inzulinu u dětí se dá zvládnout. Je ale nutné si nastavit řád a to především v jídle,“ dodává Bittnerová.
Být něčím jiný, nebo mít nějakou nemoc, je určitým stigmatem. A dětský kolektiv umí být krutý. „Diagnóza cukrovky má samozřejmě na brzký společenský život dětí vliv, a to jak ve školkách, tak i ve školách. Pacienti se můžou setkat s nepochopením, v horších případech i s vyčleňováním z výletů nebo jiných akcí. To by se ale dít nemělo,“ uvažuje nahlas zdravotní sestra.
Může se u dětí projevit i diabetes druhého typu? Jak funguje inzulínová pumpa? A jak mohou rodiče přispět ke zlepšení kvality života malých diabetiků? To a mnohem více se dozvíte ve výše přiloženém audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.