Třídění v Lounech by měla pomoci kampaň

13. únor 2025

V letošním roce mají Louny povinnost vytřídit alespoň 60 procent recyklovaného odpadu, jako je papír, papír, textil a podobně. Vloni se ho přitom podařilo vytřídit jen 26 procent - tedy méně než polovinu. Proč se ve městě třídí tak málo? Právě o tom si povídáme s Jaromírem Suchanem z SPD, radním pro životní prostředí.

V Lounech je nastavený tarif 54 haléřů za litr, neboli za kilogram soustředěné nádoby. Ve většině měst ale platí osoba určitou částku za rok.

„Při tomto tarifu nám vychází, že občan dá ročně za svoz tříděného odpadu zhruba 400 korun. Tuto politiku jsme převzali od předchozích koaličních partnerů. Pravděpodobná idea byla, že nízká částka povede obyvatele ke třídění, to se ale bohužel nestalo,” vysvětluje lounský radní pro životní prostředí.

Louny každoročně na svoz a separaci komunálního odpadu přispívají okolo 20 milionů korun.

Radnice se snaží vysvětlit výhody třídění obyvatelům Loun

„Zlepšení třídění se týká několika aspektů. Jednou z možností, jak na třídění obyvatel Loun apelovat, je například kampaň, která běží už od listopadu loňského roku. Součástí je QR kód, přes který si lidé mohou zjistit, kam separovaný a vytříděný odpad dál putuje. Obyvatelé si také mohou na radnici vyzvednout zdarma tašky na tříděný odpad,” uvádí Jaromír Suchan.

Nejčastějším psychologickým problémem bývá vzdálenost k příslušným popelnicím od obydlí.

„Myslím, že Louny mají odpadových nádob dost. V loňském roce zastupitelstvo mimo jiné rozhodlo o rozšíření sítě polopodzemních kontejnerů na biologický rozložitelný odpad. Aktuálně máme ve městě čtyři stání podzemních kontejnerů a dvě stání těch polopodzemních – lidé je aktivně využívají,” říká Suchan.

Jaké výhody mají polopodzemní kontejnery? Který druh odpadu se v Lounech třídí nejméně? A bude mít „vyhrožování” vyšším poplatkem nějaký vliv? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém audiozáznamu.

autoři: Lenka Šobová , Petra Vališová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.