Žraloci a lidé v roce 2013 a první dinosaurus z Malajsie

V roce 2013 bylo ve světě zaznamenáno 72 útoků žraloků na lidi; deset z nich skončilo smrtí. Třetina útoků se odehrála u pobřeží Floridy. K žádnému smrtelnému zranění člověka tam ale nedošlo, oznámili vědci z Floridské univerzity. Nepočítají se incidenty při vědeckých experimentech ani při rybolovu, který naproti tomu stál, podle hrubých odhadů, v loňském roce životy 30 až 70 milionů žraloků. Ve srovnání s lidskými ztrátami je to trochu nepoměr.

Světový fond pro ochranu přírody varoval před výstavbou přehrady Don Sahong na řece Mekong v jižním Laosu. Asi kilometr pod budoucí hrází se na území Kambodže nachází hlavní místo výskytu ohrožených sladkovodních delfínů orcel tuponosých, kterých v Kambodži přežívá jen asi 85 kusů. Výstavba přehrady podle ochránců přírody přinese hluk a znečištění. Omezení toku řeky může způsobit úbytek ryb, které jsou pro orcely hlavním zdrojem obživy.

Malajsie má svého prvního dinosaura. Přesněji řečeno: má jeden velký dinosauří zub, dlouhý 23 centimetrů. Podle odborníků patří tento zkamenělý zub, nalezený v malajském státě Pahang, nejspíše rybožravému dinosaurovi z příbuzenstva spinosauridů, který tato místa obýval před více než 75 miliony lety. Spinosauři patřili mezi vůbec největší dvounohé dravce druhohor, obvykle se však udává, že žili přibližně o dvacet milionů let dříve.

Tři sumerské lyry (zprava – Zlatá, Lodní, Stříbrná) ve „Velké jámě smrti“, (Královské pohřebiště v Uru, hrob č. 1237, 2450 př. n. l.).|foto: Charles Woolley

Britští archeologové se navzdory nebezpečí vrátili do sumerského města Ur v Iráku, kde před 90 lety odkryl Leonard Woolley bohaté královské pohřebiště. Pod dohledem stráží zkoumají na lokalitě Tall Chajbar pozůstatky veřejné budovy, snad chrámu, z počátku 2. tisíciletí př. Kr. Nejde jim o zlato. Zajímají je střepy, ze kterých poznají, co obyvatelé Uru jedli, vařili a pili, zkoumají kde brali kámen, kov či dřevo a snaží se zjistit, co tu lidé kdysi pěstovali.

V noci na 18. února minula Zemi planetka 2000 EM26 o průměru asi 270 metrů. Prolétla ve vzdálenosti 3,4 milionu kilometrů – víc než osmkrát dál, než je oběžná dráha Měsíce. Žádné nebezpečí od ní nehrozilo. Zájem veřejnosti vzbudila nejspíš proto, že se objevila rok po pádu Čeljabinského meteoritu. Ten byl před vstupem do atmosféry přibližně desetkrát menší a přesto způsobil značné materiální škody a zranění více než tisícovky lidí.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 9/2014, 1. března.