Zkamenělí amoniti z Ohře a lišaji smrtihlavové v Podyjí

Velké stěhování může někdy odhalit velký poklad. Když se před rekonstrukcí vyklízela historická budova Petrohradské státní konzervatoře, narazilo se na zapomenutý sklad starých notových zápisů. Ležel tam i rukopis partitury Pohřební písně Igora Stravinského, významné orchestrální symfonické skladby, napsané v roce 1908 k uctění památky jeho zesnulého učitele Nikolaje Rimského-Korsakova. Byla tehdy provedena jen jednou a pak se její partitura ztratila.

V Národním parku Podyjí na Znojemsku bylo letos v létě tak teplo, že se i tady, na jihu Moravy, zřejmě kuklili a líhli lišaji smrtihlavové. Tito velcí noční motýli s rozpětím křídel až 13 centimetrů a charakteristickou žlutou kresbou v podobě lidské lebky na hřbetě, jsou doma především v Africe a na jihu Evropy. Do střední Evropy sice často zalétají, ale rozmnožují se tu jen vzácně. Naše kraje jsou pro lišaje smrtihlavy přece jen poněkud studené.

Ze dna řeky Ohře u Křesína na Litoměřicku vydobyli pracovníci Městského muzea Ústí nad Labem tři velké zkamenělé ulity vyhynulých hlavonožců amonitů, staré asi 90 milionů let. Spirálovité ulity mají tři čtvrtě metru v průměru a přišlo se na ně díky suchu a nízké hladině řeky, jejíž dno tvoří druhohorní opuka, v níž se zkameněliny často nacházejí. Nález na říčním dně je ale výjimečný. Ústecké muzeum zatím žádné tak velké amonity ve sbírce nemělo.

Lišaj smrtihlav|foto: Didier Descouens, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

Do lovu fosilií se může zapojit každý z vás – na webu fossilfinder.org, kam vědci umístili asi milion snímků okolí afrického jezera Turkana, pořízených ve vysokém rozlišení mj. bezpilotními letouny. Oblast je známá objevy pozůstatků hominidů, starých i více než 1,5 milionu let. Déšť a půdní eroze tu každý rok odkryjí nové fosilie. Proto se vědci rozhodli zapojit veřejnost. Ta jim pomůže identifikovat zajímavé lokality, které pak ověří přímo v terénu.

Severokorejská média informovala, že u příležitosti říjnového 70. výročí založení Korejské strany práce vypustí na oběžnou dráhu několik satelitů. Nebude to poprvé – KLDR už za sebou pár podobných startů má. Pokud k vypuštění satelitů skutečně dojde, povede to nepochybně k vyostření napětí na Korejském poloostrově. Kosmický program Severní Koreje je totiž považován za pouhou zástěrku; ve skutečnosti prý slouží k testování raket dlouhého doletu.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 38/2015, 19. září.