Žerčice: Kámen s dírou

V září roku 1994 prováděl archeolog Jiří Waldhauser průzkum stavu některých archeologických nemovitých památek Mladoboleslavska. Navštívil přitom i lokalitu Žerčice; konkrétně les, zvaný Hole, kde se nacházejí mohyly, objevené a popsané počátkem 20. století a koncem 50. let datované poněkud "od oka" Rudolfem Turkem do doby hradištní. Ukázalo se přitom, že jedna z mohyl je porušena čerstvým a poměrně hlubokým výkopem. Nejednalo se o činnost nějakých zlatokopů; to si tu jen hráli hoši z vesnice. Archeologové se rozhodli dětský "bunkr" dokumentovat, výkop rozšířit a provést nový zjišťovací průzkum mohyly, který by umožnil její přesnější datování. Asi dva metry západně od středu mohyly přitom našli plochý opracovaný kámen, asi metr dlouhý a půl metru široký, tlustý nějakých 23 cm. Vypadá jako lichoběžník. Tři strany má pravidelné a čtvrtá je jakoby "olámaná" - nebo prostě jen neopracovaná. Stéla v mohyle směřovala svým zašpičatělým koncem k západu a stejným směrem se také skláněla. Tímto koncem zasahovala až do podloží mohyly; na opačném konci stély bylo plno uhlíků, a to jak pod ní, tak i nad ní. Pod kamenem se také našly úlomky keramiky, které nově datují mohylu do střední doby bronzové. Archeologové prozkoumali i půdní profil dětského "bunkru". Zjistili, že hoši se prokopali až k hrobu z plochých kamenných desek, který měl i kamenné "dlážděné" dno. Podle Jiřího Waldhausera však šlo o dodatečný, možná skříňkový hrob. Na hlavní, centrální pohřeb, archeologové nenarazili. Nejzajímavějším nálezem z žerčické mohyly proto zůstal zvláštní kámen z železitého pískovce, archeology vyzdvižený a převezený do muzea v Mladé Boleslavi. Zajímavý na něm je nejen jeho tvar - přesně v jeho středu se navíc nachází pravidelný kruhový otvor o průměru 3,5 cm, 10 cm hluboký. K čemu asi sloužil? Bylo snad na kameni původně něco připevněno? Prováděla se snad za pomoci tohoto otvoru nějaká primitivní astronomická pozorování nebo šlo o jakousi magickou záležitost? Stál kámen od Žerčic původně na mohyle nebo byl záměrně, už v pravěku, zasypán? O čem svědčí uhlíky, které stélu obklopují - jsou to snad pozůstatky nějakého pohřebního rituálu?
Zatím nevíme. A kdo ví, jestli někdy vědět budeme.

Frederik Velinský
Prameny:
Píč, Josef Ladislav: Starožitnosti země České. Díl III. - Čechy za doby knížecí, sv. 1, Praha 1909.
Turek, Rudolf: Mohyly českých Charvatů. Slavia Antiqua V, 1954-56, s. 103-104.
Waldhauser, Jiří: Nálezová zpráva čj. 4/96 Okresního muzea v Mladé Boleslavi, 1996.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.