Země, které zmizely. Ale ne tak docela
Norský architekt Bjørn Berge je vášnivým filatelistou a nepochybně i milovníkem příběhů a historie. Svým vášním dal volný průchod v pozoruhodné knize
Jako žák základní školy jsem kdysi dostal darem album se známkami a zmocnila se mě filatelistická vášeň. Část svého kapesného jsem začal utrácet za sběratelské balíčky. Stály pár korun a nikdy nebylo jisté, co v nich člověk najde. Většinou to byl z mého tehdejšího pohledu jen balast, ale tu a tam se našel klenot, který za tu investici stál – s krásným obrázkem, z nějaké hodně exotické země, o jejíž existenci jsem do té doby neměl ani potuchy: Sabah, Kelantan, Rás al-Chajma, Umm al-Kuvajn, Fudžajra. Hledal jsem je na mapách, pořídil jsem si filatelistický atlas známkových zemí a prožíval nad ním svá malá dobrodružství.
Okem, hmatem, čichem, chutí
Norský architekt Bjørn Berge to má podobné, jen na vyšší úrovni – přece jen jsou ty jeho „kousky“ o dost vzácnější. Rozhodl se totiž, že sesbírá alespoň po jedné známce z každé země a z každého režimu, který se kdy rozhodl podtrhnout svou existenci vydáním poštovních známek – byť by šlo jen o obyčejné přetisky; a to počínaje rokem 1840, kdy v Anglii vyšla první známka na světě, slavná Penny Black. Bjørn Berge si svou sbírku jen tak nehromadí v albech. Známky zkoumá – okem, hmatem, čichem a někdy dokonce i chutí. To, když se na nich dochovaly zbytky lepidla. Ale jde mu také o příběhy a historické souvislosti.
Nejzajímavější známky ze své sbírky, mnohdy potrhané, ošoupané a vlastně nehezké, nakonec učinil úhelnými kameny svérázného historického atlasu s přiléhavým názvem „Země, které zmizely.“ Nedávno vyšel i v češtině, zásluhou Nakladatelství Kniha Zlín a společnosti Albatros Media. Je to výprava do historie zaniklých zemí a státních útvarů, které existovaly pár let nebo třeba i jen pár měsíců a dnes už po nich zbyly jen ty známky; v tropech, v kraji věčného ledu, uprostřed oceánu – kde se vám zamane. Historické a geografické zajímavosti nachází Bjørn Berge nejen na známkách samotných; pomáhá si dobovým líčením očitých svědků a také výklady historiků. Výsledkem je pestrý a neobyčejně živý kaleidoskop informací o desítkách zemí a také historických osobností, často v překvapivých souvislostech, doplněný odkazy k další četbě, sledování filmů, poslechu hudby či kuchyňskému kuchtění exotických specialit.
Labuan, Elobey, Hatay, Tanger, Hidžáz, Východní Karélie, Perak, Sedang nebo Batumi. V mém albu žádná známka z těchhle exotických zemí není. Ale díky knize architekta a skvělého vypravěče Bjørna Bergeho jako by byla.
Bjørn Berge: Země, které zmizely : 1840 – 1975. Zlín – Praha: Nakladatelství Kniha Zlín – Albatros Media a.s., 2019. ISBN 978-80-7473-918-7.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.