Zelí se dá naložit do různých nádob a různými styly. Nebojte se experimentovat

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kysané zelí je znovu na výsluní zájmu. Mléčné kvašení příznivé pro zdraví organismu a vitaminy jsou ceněné.

Metoda kvašení je známá od nepaměti – fermentovat se navíc dá téměř cokoliv. Veronika Hájková poradí, jak vylepšit v Česku tolik oblíbenou pochutinu – kysané zelí.

Naši předkové nakládali nejen zelí do velkých kameninových nebo hliněných nádob. Dnes si můžeme sehnat nádoby na kvašení z nejrůznějších materiálů – plastové, skleněné nebo dokonce i dřevěné.

Veronika Hájková nedá dopustit na skleněné nebo kameninové nádoby. Doporučuje menší nádoby, především pro začátečníky – jsou totiž lepší jak na přípravu, tak na manipulaci i uskladnění.

„Úplně vám postačí taková sklenice od medu. Vyzkoušíte si, která zeleninová směs vám vyhovuje a jaké množství sníte. A v případě, že se vám něco nepovede, nebude vám to tolik líto, že to musíte vyhodit,“ radí Veronika Hájková.

Skleněné nádoby jsou podle ní nejvhodnější z mnoha důvodů – například se do skla nedostanou bakterie, které by nám mohly opakovatelně zkazit nakládanou zeleninu. To hrozí u kameninových nádob, které, když je perfektně nevydezinfikujeme, mohou přenášet na nové várky bakterie a plísně.

Nebojte se vyzkoušet zelí dochutit podle vašich představ

Když už se rozhodneme zkusit si naložit své domácí zelí, je důležité dbát na kvalitu surovin.

„Koupíme si to nejkrásnější zelí. Nesmí jevit žádné známky hniloby nebo plísně,“ varuje Hájková.

Není to pouze ale pouze o zelí. Dále budeme potřebovat cibuli, sůl – jako konzervant a spouštěč kvašení. V základním receptu by neměl chybět ani kmín.

Zelí najemno nakrouháme, prosolíme, pořádně propracujeme a napěchujeme do nádob, ve kterých je pak necháme zfermentovat.

Pokud si chceme ale ozvláštnit chuť, můžete do směsi přidat i další přísady. „Teď na podzim začínají dozrávat kdoule nebo kdoulovce. Nebo na zahradě máte lichořeřešnici a nevíte, co s ní – tak můžete listy nebo poupata přidat do toho zelí,“ radí Veronika Hájková. Obohatíte tak směs o další vitamíny, prospěšné bakterie a hlavně chutě.

Zelí je dobré nechat kvasit co možná nejdéle. Dostaneme z něj tak víc vitamínů i chuti. Už asi ale po 10 dnech si můžeme dopřát várku čerstvého kysaného zelí – to je velmi prospěšné pro náš organizmus.

Kysané zelí je nejzdravější konzumovat syrové – vařením či dušením ztrácí zdraví prospěšné látky.

autoři: Eva Bucharová , Kateřina Klabzubová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová