Zelí se dá naložit do různých nádob a různými styly. Nebojte se experimentovat
Metoda kvašení je známá od nepaměti – fermentovat se navíc dá téměř cokoliv. Veronika Hájková poradí, jak vylepšit v Česku tolik oblíbenou pochutinu – kysané zelí.
Naši předkové nakládali nejen zelí do velkých kameninových nebo hliněných nádob. Dnes si můžeme sehnat nádoby na kvašení z nejrůznějších materiálů – plastové, skleněné nebo dokonce i dřevěné.
Veronika Hájková nedá dopustit na skleněné nebo kameninové nádoby. Doporučuje menší nádoby, především pro začátečníky – jsou totiž lepší jak na přípravu, tak na manipulaci i uskladnění.
„Úplně vám postačí taková sklenice od medu. Vyzkoušíte si, která zeleninová směs vám vyhovuje a jaké množství sníte. A v případě, že se vám něco nepovede, nebude vám to tolik líto, že to musíte vyhodit,“ radí Veronika Hájková.
Skleněné nádoby jsou podle ní nejvhodnější z mnoha důvodů – například se do skla nedostanou bakterie, které by nám mohly opakovatelně zkazit nakládanou zeleninu. To hrozí u kameninových nádob, které, když je perfektně nevydezinfikujeme, mohou přenášet na nové várky bakterie a plísně.
Nebojte se vyzkoušet zelí dochutit podle vašich představ
Když už se rozhodneme zkusit si naložit své domácí zelí, je důležité dbát na kvalitu surovin.
„Koupíme si to nejkrásnější zelí. Nesmí jevit žádné známky hniloby nebo plísně,“ varuje Hájková.
Není to pouze ale pouze o zelí. Dále budeme potřebovat cibuli, sůl – jako konzervant a spouštěč kvašení. V základním receptu by neměl chybět ani kmín.
Zelí najemno nakrouháme, prosolíme, pořádně propracujeme a napěchujeme do nádob, ve kterých je pak necháme zfermentovat.
Pokud si chceme ale ozvláštnit chuť, můžete do směsi přidat i další přísady. „Teď na podzim začínají dozrávat kdoule nebo kdoulovce. Nebo na zahradě máte lichořeřešnici a nevíte, co s ní – tak můžete listy nebo poupata přidat do toho zelí,“ radí Veronika Hájková. Obohatíte tak směs o další vitamíny, prospěšné bakterie a hlavně chutě.
Zelí je dobré nechat kvasit co možná nejdéle. Dostaneme z něj tak víc vitamínů i chuti. Už asi ale po 10 dnech si můžeme dopřát várku čerstvého kysaného zelí – to je velmi prospěšné pro náš organizmus.
Kysané zelí je nejzdravější konzumovat syrové – vařením či dušením ztrácí zdraví prospěšné látky.
Související
-
Jarní talíř: Jezte zelené potraviny a kysané zelí, budete zdraví a krásní!
Naši stravu by na jaře měly obohatit hlavně zelené a kyselé potraviny. Přečtěte si, které to jsou a k čemu jsou dobré.
-
Zelí - zdroj minerálů, vitamínů, probiotik... A taky prevence před rakovinou!
Kdybychom měli tipovat, která zelenina je vůbec nejzdravější, uhodli byste, že je to ta vůbec nelevnější - zelí? Ze zeleniny má totiž ty nejlepší zdravotní účinky. ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.